„No vidíš, fešák," řekl Blaise.

„Prosím tě, Blaisi," protočil Draco oči.

„No co je, holky se prý takhle chválí normálně. Říkala zrzka," řekl Blaise.

„Tak zrzka říkala," řekl Draco.

„No co je, nějak začít musím," řekl Blaise a Draco překvapeně přikývl.

„Ale buď od té dobroty a nemluv jako holky," řekl Draco.

„Hodně štěstí, zvládneš to, zl...aco," řekl Blaise.

„Jak jsi mi to chtěl říct?" zeptal se Draco nevěřícně a podíval se na Blaise.

„Zrzka říkala," řekl Blaise.

„Pro Merlina, Blaisi, ale my nejsme žádné přiteplené holky," řekl Draco.

„Ale uznej, že jsou ty jejich přezdívky roztomilé," řekl Blaise.

„Co jsi to provedl s Blaisem?" divil se Draco.

„Taky by mě zajímalo," řekl Blaise. „No, zlom vaz."

„Díky," řekl Draco a odešel ze Zmijozelu.

Cestou do Komnaty Nejvyšší potřeby přemýšlel.

No měl on to vůbec zapotřebí? Takhle trápit úplně nevinnou čarodějku, aby zachránil svůj vlastní mizerný život.

Bylo mu špatně z něj samého.

Hermiona možná byla mudlovka, ale hezká, hodná, chytrá až moc, vtipná...

„Ahoj Draco," ozvalo se vedle něj.

„Taky tě rád vidím, Hermio," řekl Draco a chytnul ji za ruku.

„Draco, jsme na chodbě," řekla Hermiona a Draco pokrčil rameny.

Tak nějak mu to bylo jedno.

A Hermioně zřejmě taky, protože mu stisk opětovala.

Když došli do Komnaty, pustil Draco Hermionu a políbil ji.

Vážně nechápal, co se s ním dělo. Nechápal to, co s ním ona nebelvírka dělala. Bylo to pro něj tak zvláštní, tak neznámé...

„Co budeme dělat?" zeptala se Hermiona.

„Nevím, něco vymyslíme, krásko, dobře?" řekl Draco a Hermiona se začervenala a přikývla.

„Tak...asi bych ti měla něco říct," řekla Hermiona s povzdechem.

„Poslouchám," řekl Draco a naznačil jí, aby si přišla sednout.

Hermiona se zhluboka nadechla a posadila se mu na klín. Kdo ví, co bude říkat na to, že řekla Ginny o jejich malém tajemství...

„Tak jo..." začala Hermiona a Draco, který si všiml, že je nervózní ji políbil do vlasů.

„Neboj," řekl a Hermiona se pousmála.

„Ginny mě prokoukla," řekla Hermiona.

„Jak jako, že tě prokoukla?" divil se Draco.

„Prý mumlám ze spaní," řekla Hermiona a Draco se usmál. „A neumím lhát, takže když se mě zeptala, tak jsem to nějak neudržela."

„A to jsi byla tak nervní z toho?" zeptal se Draco.

„Ale tak trošičku," řekla Hermiona a jakoby se nic nedělo, zazívala.

„Trošičku je docela slabé slovo, že?" řekl Draco.

„Možná," řekla Hermiona a chtěla Draca obejmout. Pak si to ale rozmyslela.

„Co to bylo?" zasmál se Draco, který si jejích divných pohybů všiml.

„Co bylo co?" zasmála se Hermiona.

„Chtěla jsi mě obejmout,viď?" zasmál se Draco.

„No...tak trochu jo," řekla Hermiona. „Můžu?"

„Neptej se," řekl Draco a objal ji sám.

„Mám tě ráda, Draco," usmála se Hermiona.

„I já tebe, Hermi," řekl Draco a Hermiona ho objala pevněji.

Draco to ale skoro ani nepoznal. Skoro. Samozřejmě, že to poznal.

„Mám tě ráda moc, Draco," pošeptala Hermiona.

„A já tebe ještě víc," řekl a nemohl věřit tomu, že jí říká pravdu.

„Tomu se mi nechce věřit," zasmála se Hermiona.

„Tak se ti holt bude muset začít chtít," pokrčil Draco rameny.

„Mmm... uvidím," zasmála se Hermiona a jemně Draca políbila.

„No to uvidíš," přikývl Draco.

„Draco," usmála se nebelvírka a přimhouřila oči.

„Ano, beruško?" usmál se na ní Draco.

„To je sladký," vydechla Hermiona.

„Jako ty," zašeptal jí Draco těsně u obličeje.

„Ty mě budeš překvapovat pořád," zasmála se Hermiona.

„Nejdříve nadávky, pak jakýsi záhadný soucit, z toho pak pozvání na kamarádskou schůzku, potom najednou taková starost, smíchání krve, pak to líbání a najednou žárlivost, oznámení toho, že jsem tvoje holka, teď to krásný oslovení-"

„Jasně, jasně, chápu," přerušil ji Draco.

„Kdo by to byl řekl, že jsi takový romantik," zasmála se Hermiona.

„Co já vím, mně je jedno, kdo by co řekl, ty to víš," řekl zmijozel.

„A...je pravda, co se říká?" zeptala se Hermiona

„A co se říká?"

„Že...no...tvoje první asi nejsem, takže kolik jich bylo přede mnou?" zeptala se Hermiona tiše a čekala, že se Draco bude zlobit, ale on se místo toho začal úplně v klidu tlemit.

„No tak první nejsi, ale...jsi první, kdo měl tu odvahu se zeptat," řekl Draco a Hermiona se zasmála. „Bylo jich dost. Ne jako...se kterými jsem chodil, ale bylo dost holek, které...jak to říct-"

„Dobře, dobře, chápu, nepotřebuju to nějak rozvádět," řekla Hermiona a přikryla si rukama uši, při čemž se Draco začal smát.

„Bylo jich..."

„Lalalalalalalalalalalala!"

„Sama jsi to chtěla vědět," pokrčil Draco rameny.

„Tak už to vědět nechci. Psst," řekla Hermiona. „Neříkej to číslo," řekla a Draco přikývl.

„Dvanáct," řekl Draco.

„Draco!" vypískla Hermiona vyděšeně a strčila do něj tak silně, až spadl na zem a ona s ním.

„Ale psst," řekl Draco.

„Ty hnusnej švábe," zasmála se Hermiona.

„Šmejdko jedna mudlovská," řekl Draco s přimhouřenýma očima.

„Tolik holek odkopnout," zavrtěla Hermiona hlavou.

„Hele, všichni tvrdí, že jsem spal asi s půlkou školy, tohle proti tomu nic není," řekl Draco a Hermiona se začala smát.

„Ehm..no, takže, kolikátá jsem já?" zeptala se Hermiona.

„Moje druhá holka," řekl Draco a Hermiona nadzvedla obočí.

„Říkal jsi, že jsi jich měl dvanáct," řekla nebelvírka.

„Že jsem se dvanácti spal, ale z toho jsem chodil jen s jednou," řekl Draco.

„Takže ty jsi s jedenácti spal jen tak z legrace a s jednou proto, že jsi ji měl doopravdy rád, nebo jak?"

„Ne, s tou jsem chodil, páč řekla, že se mnou nebude spát jen tak, že s ní musím chodit, tak proč ne, že jo," řekl Draco a Hermiona vykulila oči.

„Takže ty jsi...totiž...svoje poprvé prožil s někým, koho jsi nemiloval?"zeptala se Hermiona. Samotnou ji zaráželo, že se vůbec tak zajímá, ale tak co, ať ví, do čeho jde.

„Dalo by se to tak říct," pokrčil Draco rameny. „Ono to v čistokrevných rodinách je tak, jako to u vás bývalo v královských rodinách, víš."

„A...tebe nenapadlo se tomu nějak postavit?" zeptala se Hermiona.

„Tenkrát ne," řekl Draco.

„Kolik ti bylo?"

„Bylo to o prázdninách. Než jsme jeli do třeťáku," pokrčil zmijozel rameny.

„Jaký to bylo?" zeptala se Hermiona.

„Hrozný. Na začátku, pak to bylo lepší," řekl Draco.

„Já si to nedokážu představit," řekla Hermiona.

„Věř, že jsem to taky nedokázal," řekl Draco. „A nejhorší bylo, že jsem to ani nechtěl."

„Asi jsem se neměla tolik ptát," řekla Hermiona.

„Ale ne, ono je vlastně dobře, že ses zeptala, alespoň víš, do čeho s kým se spouštíš," řekl Draco. „Třeba to změnilo tvůj názor na mě."

„Ne," zavrtěla Hermiona hlavou. „Mám tě pořád stejně ráda."

„A já si myslel, že se ti kdo ví jak znechutím," řekl Draco.

„Ne, neznechutíš. Fakt ne," usmála se Hermiona.

„Opravdu ne? Ani trochu?"

„Ani droboučko," zasmála se Hermiona a přitulila se k Dracovi.

„Vážně ne?"

„Ne," řekla Hermiona se smíchem.

„Ale většině lidí bych přišel nechutný," řekl Draco a Hermiona se zasmála.

„Ale já jsem vždycky byla menšina," usmála se Hermiona.

„Beruško, fakt jsi báječná," řekl Draco a objal Hermionu.

Neměl vůbec ponětí, proč je s ní tak na měkko, ale jí to nevadilo, takže to nevadilo ani jemu. Mohl by se do ní zamilovat, třeba by to něčemu pomohlo...

Ahojte. 😊
Tak tady máme pondělní kapitolu. 😊
Musím se pochlubit, už píšu kapitolu patnáctou. 😅😂
TENTO TÝDEN VYJDOU KAPITOLY TŘI! 😊❤️
Protože budu mít ve středu...NAROZENINY! 😊😂❤️
Takže super, těším se. 😊
Mám vás moc ráda, vaše Déňa Grangerová Malfoyová 💙❤️💚💛