„Takže tedy, co bylo tak strašně důležitého, že to nemohlo počkat do půl deváté?" zeptala se Hermiona a posadila se na Dracovi na klín.

„Důvody jsou všudy všeho dva. První je, že jsem tě chtěl mít u sebe," řekl zmijozel a pevně doufal, že to znělo upřímně. „A ten druhý, je ten, že jsem se tě chtěl zeptat, jestli se něco změnilo mezi Potterem a zrzkou."

„První důvod je strašně sladký," usmála se nebelvírka a lehce Draca políbila. „Ten druhý je dost divný."

„Jo, já vím, jen mě to zajímá," řekl Draco a Hermiona se potichu zasmála.

„Nějak zvlášť se nic neděje. Stále jsou u líbání a kdykoliv to jde, jsou spolu," řekla Hermiona a Draco přikývl.

„Takže Potter je radši se zrzkou, než aby přemýšlel, jak porazit lorda Voldemorta?" zeptal se Draco.

„Dá se to tak říct. Buď je s Ginny, nebo hraje famfrpál," povzdechla si Hermiona.

„Takže si ani nevšiml, že jsi byla minulou noc pryč?" zeptal se Draco.

„Ne."

„Výhoda pro mě," řekl Draco.

„A pro mě," pokrčila Hermiona rameny. „Můžu tě obejmout?" zeptala se.

„Co jestli můžeš?" zeptal se Draco vyděšeně. Jemu samotnému přišlo objetí vždycky intimnější, než polibek. Nevěděl proč, ale prostě tomu tak bylo.

„Tak asi ne," povzdechla si Hermiona.

„Můžeš, jen...jen jsi mě zaskočila," řekl Draco a psychicky se připravoval na objetí s Hermionou.

„Vážně můžu?" zeptala se.

„Můžeš," přikývl Draco a Hermiona se k němu už natahovala, že ho obejme, ale pak se zastavila.

„Nemůžu, nechceš," řekla nebelvírka smutně.

„Co kecáš, pojď ke mně," řekl Draco a uvěznil Hermionu v objetí. Udělal to úplně automaticky, jakoby to byla úplná přirozenost.

Harmiona byla chvilku celá ztuhlá, ale pak Dracovi objetí opětovala.

Draca překvapilo, že je mu to objetí vlastně příjemné. Nevěděl, jestli to bylo tím, že Hermiona objímala tak příjemně, nebo tím, že objímal právě jí, ale nechtěl se od ní odtáhnout.

„Hermiono?" ozvalo se přes knihovnu.

„To je Harry," pošeptala Hermiona vyděšeně a otráveně zároveň.

„V klidu," řekl Draco, neochotně pustil Hermionu a sám zalezl do jednoho regálu.

Hermiona naštvaně dupala po schodech dolů.

„Co tě tak vytočilo?" zeptal se Harry.

„To je moje věc, co jsi potřeboval?"

Nebyla naštvaná na Draca, že ji pustil, byla naštvaná na Harryho, že přišel.

„Půjdeš na hodinu?" zeptal se Harry.

„Samozřejmě, že půjdu na hodinu," přikývla naštvaná Hermiona. „Půjdu na hodinu, která začíná za půl hodiny, Harry!"

„Dobře, jen se ptám, lektvary jsi nikdy neměla moc v lásce a nechci jít sám, když je dneska Ronovi i Levanduli blbě," řekl Harry a při posledním slově udělal rukama uvozovky.

„To bylo proto, že lektvary učil Snape. A teď mě omluv, měla jsem rozečtenou jednu zajímavou knížku," zavrčela Hermiona.

„Fajn. Ahoj na lektvarech," usmál se Harry mile.

„Ahoj," řekla Hermiona a počkala,než Harry odejde z knihovny.

„Tak konečně," ozvalo se za Hermionou. „Pojď ke mně ještě."

Zase nevěděl, kde se to v něm bere. Zase ji objal úplně automaticky.
Zase a zase a zase.

„Máme teda ještě půl hodiny, jo?" zašeptal Draco.

„Prý jo," přikývla Hermiona.

„Prý?"

„Podle mých hodinek," řekla a víc se na Draca natiskla. Ten ji objal ještě pevněji a přičichl si k jejím jablkově vonícím vlasům.

„Mám tě ráda, Draco," pošeptala mu do prsou.

„Já tebe taky," usmál se Draco.

Nemiloval ji, měl ji rád. Už teď mu bylo jasné, že až odejde, jí to bude při nejlepším líto.

Hermiona se usmívala. Cítila se šťastná. Mohla by se do něj zamilovat. Ne teď, ne zítra, ne příští týden, ale jednou. To jednou však může přijít za měsíc. Nebo dříve...
Ale teď ho měla ráda. Moc ráda.

„Kolik jsi říkala, že máme času?" zeptal se Draco.

„Půl hodiny," usmála se Hermiona.

„Tak to je dost času," pokýval Draco hlavou.

„To je," zasmála se nebelvírka.

„Tak mi něco pověz," řekl zmijozel a Hermiona k němu vzhlédla, ale neodtáhla se.

„Co bys chtěl slyšet?" zeptala se.

„Co já vím, třeba...cokoliv," řekl a Hermiona se začala smát.

„Cokoliv je dosti široký pojem," zasmála se.

„Fajn, no tak mi řekni, co tě tak baví na tom čtení?" zeptal se Draco a Hermiona se usmála.

„Lituji, to neříkám nikomu. Soukromá informace," řekla.

„Jo tak soukromá, říkáš," řekl Draco a nebelvírka přikývla.

„A nejvíc soukromá," řekla a Draco se pousmál.

„No dobře, tak co bys řekla tomu, že bych ti já řekl svou nejtajnější věc a ty mi řekla, proč tak moc čteš?" navrhl Draco.

„No tak teda dobře," přikývla.

„Tak říkej."

„Neřeknu, ty první," řekla Hermiona a Draco si povzdechl.

„No tak se ptej," řekl Draco.

„Chci znát tvé nejtajnější tajemství."

„Moje nejtajnější tajemství?"

„Ano," přikývla Hermiona.

„Moje nejtajnější tajemství je...tajemství mám hodně," řekl a Hermiona se začala smát.

„Tak jo, tak mi řekni, proč tohle všechno?"

„Jako tohle všechno?" divil se Draco.

„Toto," řekla a ukázala nejdřív na sebe, potom na Draca, pak zas na sebe a pak na něj.

„Chápu," přikývl Draco a zhluboka se nadechl. „Prostě jsem...si řekl... ne, tak jinak, jak jsem tě viděl v Komnatě Nejvyšší potřeby, tak jsem pochopil, že jsi jiná, než jsem si myslel. A ne, nebudu říkat, co jsem si dřív myslel. Ale nejde popsat, proč jsem se s tebou začal víc bavit. Prostě jsem se přestal ovládat a ono se to nějak všechno udělalo samo. Je to divný, já vím, ale jsem rád, že to takhle je."

„Je to divný, ale hezký," usmála se Hermiona.

„A teď ty knížky," řekl Draco.

„Když jsem dostávala dobré známky, tak mi říkali, že jsem šprtka. No a... jedna holka mi řekla, že když budu číst, tak mi to pomůže. Tak jsem si přečetla jednu knížku, druhou, třetí, čtvrtou a pátou a už jsem se nemohla od knížek ani hnout. A když jsem si myslela, že tady v Bradavicích to bude jiné, tak jsem s tím čtením na pár dní přestala a vrátila jsem se zpátky do reality. Do ošklivé reality. Tak jsem se vrátila zpět ke knížkám, ale ne vždy to pomůže. Ale většinou ano," řekla Hermiona tak potichu, že ji slyšel jen Draco.

„To mě mrzí, pojď ke mně, Hermionko," řekl Draco. Bylo mu jí moc líto. Ale chtěl jí zase obejmout.

„To nemusí, už je mi to jedno," řekla Hermiona.

„Stejně," řekl. „Jsi skvělá."

„Děkuju," usmála se Hermiona a zavřela oči, aby lépe vnímala Dracovu vůni.

Ahoj! ❤
Tak tady máme tu slíbenou kapitolu. 😉
Doufám, že se vám líbila. 😊
Mám vás ráda! ❤
Vaše Déňa Grangerová Malfoyová 💙❤💚💛