Chào các bạn! Vì nhiều lý do từ nay Truyen2U chính thức đổi tên là Truyen247.Pro. Mong các bạn tiếp tục ủng hộ truy cập tên miền mới này nhé! Mãi yêu... ♥

1. kapitola

Draco seděl ve Zmijozelu ve společenské místnosti a koukal se do krbu, ve kterém šlehaly plameny.

Stále si myslel, že se lord Voldemort dočista zbláznil. On by měl svést ji? Šprtku? Šmejdku? Prostě Grangerovou?

Jak to má asi udělat? Má jí říct, že ji neskonale miluje a že mu už vůbec na krvi nezáleží? Hnus.

Vztekle bouchnul pěstí do stolu, při čemž Pansy, Theodor a Blaise nadskočili a Crabbemu s Goylem vypadlo z náruče několik krásně vypadajících dortíků.

„Stalo se něco, Drakie?" zeptala se starostlivě Pansy.

„Neříkej mi Drakie, Pansy," zavrčel Draco a rychlím krokem odešel ze společenské místnosti.

„Co mu je?" otočila se Pansy s tázavým výrazem na Theodora.

„Asi mu zase něco přelítlo přes nos," řekl a Pansy přikývla.

„Čemu se tak culíš?" obořila se Pansy na Blaise. „Ty snad víš, co mu přelítlo přes nos? Tak co, povídej."

„Grangerová," odpověděl jednoduše a uhnul se polštáři, který po něm Pansy hodila.

A zatímco se Blaise uhýbal polštářům, které po něm házela Pansy, Theodor se smál představě Hermiony Grangerové, letící Dracu Malfoyovi před nosem. Kvůli téhle představě se Crabbe a Goyle dusili čokoládovými dortíky, ale my je necháme se pěkně dusit a jdeme dál.

Draco mezitím spěchal do Komnaty Nejvyšší potřeby, ze které se přes prázdniny stalo skladiště. Tam už nějaký ten týden chodil. Chodil tam opravovat Rozplývavou skříň, což se mu ale vůbec nedařilo.

A to ani v nejmenším. Jako každý den se posadil před skříň a začal přemýšlet, jak by ji mohl opravit.

Jeho myšlenky ale ubíhaly k té kudrnaté šprtce Grangerové, kterou měl podle Pána Zla svést, aby měl lepší informace o tom, co a jak Potter chystá.

Samozřejmě Voldemort pracoval i s verzí, že by mohl Draco začít balit Harryho, ale poté se rozhodl, že by to bylo až moc nápadné, a že se prý dívky dají pobláznit mnohem snadněji a mnohem lépe a více, než kdejaký Potter.

Ovšem platilo tohle na Hermionu?
Dokázala se i ona zbláznit do něčeho jiného, než do knih a učení?

Draco si musel povzdechnout.
Ne, tentokrát se lord Voldemort zmýlil, bylo by snazší zaujmout Pottera, než Grangerovou.

A jak tak přemýšlel, v Nebelvíru se nedělo nic zajímavého. Harry se muckal s Ginny, se kterou před nedávnem začal chodit.

Na Ronovi seděla Levandule a oblizovala ho. Rozhodla se dát Ronovi druhou šanci a evidentně toho vůbec nelitovala.

Hermioně to tentokrát bylo tak nějak jedno, už dávno se rozhodla, že se kluky zabývat nebude. Ve druhém ročníku byla zamilovaná do Harryho, jenže ten začal krátce před koncem ročníku básnit o Ginny a ona si uvědomila, že u něj nemá šanci.

Ve třetím ročníku se jí líbil Malfoy, ale jakmile viděla, že se oblizuje s Pansy, uvědomila si, jak hloupá byla. Byl to Malfoy.

V pátém ročníku začala něco cítit k Ronovi, ale když začal chodit s Levandulí, už ji to nějak přešlo.

Od té doby se jí už nikdo nelíbil a ona si přála, aby to tak už zůstalo. I když někdy...

„A co se stalo Levandule, že jsi Ronovi odpustila?" pokoušela se Hermiona o konverzaci.

Nic. Odpovědí jí bylo jen mlasknutí.

Protočila oči a otočila se na druhou stranu, tam ale seděli Ginny a Harry, kteří se samozřejmě pořád muckali.

Tak se podívala ještě jinam a tam se muckal Neville s Hanah Abbottovou.

A teď už toho měla dost. Copak si musí všichni někoho najít a jen ona musí být sama? Ne, nevadí jí to, samozřejmě ne, ale...chtěla by, aby jí taky měl někdo rád. Ne jako kamarádku, ale jako holku.

Jenže co čeká? Je ošklivá šprtka s nečistou krví...

Aniž by cokoliv řekla, zvedla se a běžela kam jí nohy zavedly a zastavila se až před Komnatou Nejvyšší potřeby.

Vlezla dovnitř a šla až na konec, kde byl okenní výklenek, kam se posadila a rozplakala se.

Ne kvůli tomu, že jsou všichni kolem ní šťastní, ale proto, že ona sama by taky někdy chtěla být někým jiným, než jen tou, které se kluci vyhýbají.

Draco sice slyšel, že někdo přišel, ale schovával se. Když slyšel, jak se komnatou rozléhají vzlyky, řekl si, že se půjde podívat, co se děje.

Přešel tedy až k okennímu výklenku a viděl Hermionu, která si utírala slzy. Najednou mu přišla... roztomilá. Taková strašně zranitelná. Mohl ji jít utěšit, ale namísto toho se vydal pryč z Komnaty Nejvyšší potřeby.

Do Zmijozelu se mu nechtělo, do Komnaty nemohl, tak se rozhodl, že poprvé za život navštíví knihovnu.
Co věděl, tak knihovna byla po většinu času prázdná a když ne, byla v ní jen Grangerová.

Když přišel do knihovny, překvapilo ho, že tam knihovnice není, ale byl rád, určitě by ho pro samý Zmijozel vyháněla.

Ale cože? To se zbláznil, nebo před sebou viděl Grangerovou?

„Pro Merlina!" vykřikla, když si všimla, že v knihovně není sama.

„Nevolej ho, víš kolik práce má," řekl suše. „Co tu děláš, vždyť jsi byla v Komnatě Nejvyšší potřeby."

„Tys mě viděl?" divila se.

„Vlastně ano. To jsi tam brečela kvůli lasičce a slepici?" zeptal se s předstíraným soucitem. Pokud ji měl sbalit, tak proč nezačít předstíraným zájmem?

„Ne, ne...jen prostě jsem...to je fuk. Co tu děláš?" zeptala se.

„Chtěl jsem někde přemýšlet," řekl a Hermiona přikývla.

„Jsi na správném místě, nikdo sem nechodí," řekla a Draco dostal parádní nápad, kam zavede svou další oběť.

‚Ale huš, jestli chceš sbalit Grangerovou, tak žádné jiné!' okřikl se Draco v hlavě.

„No, dělej si tu co chceš, já půjdu," řekla Hermiona a odešla z knihovny dřív, než bys řekl švec.

Přišlo jí divné, že se Malfoy chová takhle. A dokázali vést jakýsi dialog, aniž by na sebe třeba jen zvýšili hlas, nebo si nadávali. Musel se zřejmě hodně překonávat.

Povzdechla si a zadívala se na zavřené dveře knihovny. Rozhodně teda nechápala tuhle věc, ale to je jedno. Blíží se večeře, takže by asi bylo dobré tam jít, protože od snídaně nic nejedla. Oběd holt nestihla.

„Mione! Pro Merlina, hledám tě po všech čertech," řekla Ginny.

„Aha," řekla překvapeně Hermiona.

„Promiň, nedošlo mi, že ti mohlo to, že se všichni okolo tebe muckají vadit."

„V pořádku, jen jsem potřebovala na chvíli vypadnout," usmála se hnědovláska.

„To chápu. Tak co kdybychom si zašly na večeři?" navrhla Ginny a vzala Hermionu kolem ramen.

„To by bylo bezva," řekla Hermiona a její žaludek to jen potvrdil.

„Tak razíme," řekla Ginny a už táhla Hermionu na večeři.

Ahojky zlata! 😊
Vítejte u další Dramionky! ❤️💚
Jelikož mám tenhle školní rok trochu víc plný, tak vám teď asi neřeknu, kolik kapitol zhruba bude za týden, ale pokusím se vydávat ob den. 😉
Protože co si budem, já nejsem žádný přirozený talent na učení a učit se taky trošku musím. 😂
Doufám, že se vám bude knížka líbit.😊
Chtěla bych taky moc poděkovat ElenStr za úžasné video. 😊❤️
Mám vás moc ráda! ❤️
Vaše Déňa Grangerová Malfoyová 💙❤️💚💛

Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro