„Čekáš někoho, Malfoyi?" zeptal se Harry a snažil se znít nenuceně, ačkoliv ho při té představě píchlo u srdce.

Draco zmateně odtrhl pohled od hodinek, které kdysi dostal od matky, a podíval se Harrymu do očí.

„Co? Ne. To jen..." zasekl se a sklopil zrak. Přece nemohl Potterovi říct, že kontroluje, za jak dlouho bude muset být zase sám.

„Netvrď mi, že ti za chvíli pojede autobus do Afriky," popíchl ho Harry a spokojeně sledoval, jak Dracovi zacukaly koutky pobavením.

„Ne, Pottere, za chvíli se přiřítí místní strážkyně a vyžene nás na koleje," přiznal nakonec tiše.

Zní zoufale, napadlo Harryho.