„Chci, abys letěl se mnou, bez debat."

„Ale, já..."

„Co? Chci, abys mi věřil... a uvěříš mi jedině, když poletíme spolu."

„Já ti přeci věřím, Zebe."

„To si nemyslím. Nejsem poslední Lasat a dokážu ti to," nehodlal ustoupit. Od nepřátelství a ztroskotání na ledovém měsíci ušli dlouhou cestu. Impérium nakonec padlo a oba se museli rozhodnout, kam dál. Jistě věděli jen to, že kam půjde jeden, vydá se i druhý. Patřili k sobě a nehodlali to nijak měnit.

Kallus podrážděně zavrčel. „Dobře, fajn. Vezmeme si stíhačku a poletíme spolu. Nenechám tě samotnýho."

„V nic jinýho jsem ani nedoufal, Alexsandře, lásko."