Autor: Ashala20

Světlo sklánělo se nad obzor. Prosvěcovalo koruny stromů pod kterými ležela dívka. Na jejím obličeji se tvořily zajímavé obrazce. 

Nedaleko ní seděl chlapec, který v ruce třímal skicář a zachycoval její podobu na papír. Čekalo je ještě dalších několik hodin.

Vzpomínka na léto nebledla. Obrázky na zdi kolem kterých každý den Eliot chodil ho nutili k úsměvu.

To však ještě nevěděl, že společně s teplem odešla i ona. Netušil kam, ale každé další léto na ni čekal. Sedal na jejich místě a na kolenou měl položený skicák.

Celých osm let než se opět potkali. Poté však znovu zmizela. Tentokrát navždy.

Můj názor: Opravdu se mi na tomto drabble líbí, jak z hezkého začátku přechází do smutného konce. Vzpomínky mají holt ne vždy výhradně pozitivní nádech a tady to platí taky. Ten nápad přechodu z minulosti do současnosti se mi dost zamlouvá, text se čte dobře a vyvolává spoustu emocí. Za mě dobrá práce!