Autor: AcrinityGirl

Křik hlasu nitra pronikl do skutečnosti. Vřískala smyslů zbavená, dokud ji nezasáhl osten strachu. Musí pryč. Musela se dostat odsud dřív, než ji tu najdou. S beznadějným vzlykotem se zvedla ze země, ale ukouzla. Krev. Všude byla krev. Musí pryč!

Nedbajíc na ni se zvedla znovu na nohy a vyšla klopýtajíc na bohatě zdobený dvůr s jezírkem. Do růžových bonsají se pustil jemný vítr. Okvětní plátky dopadly na mírně pohupující se hladinu.

Byla monstrum...

Zaslechla rachot a následný jekot. Rozbušilo se jí divoce srdce. Služebné našly mrtvá těla. Brzo ji najdou. Beze slova se odvrátila a vyběhla do stínů ulic... 

Můj názor: Tento text mě zaujal neskutečným způsobem. Čekala jsem všechno, ale toto vážně ne. Být to delší příběh, rozhodně si to přečtu, jelikož takto laděné příběhy s podobnými náměty mě baví a fascinují svou atmosférou, zvlášť, pokud ji autor dokáže dostatečně vystihnout, což se tobě povedlo. Klobouk dolů.