Autor: JohankaHorse

Se slzami v očích jsem se podívala na kocoura. Svíjel se v křečích a zoufale kníkal. Věděla jsem že už není jiná možnost, věděla jsem že trpí. Je na čase to ukončit. Zvedla jsem třesoucí se ruku a jemně ho pohladila po hlavě. Z očí se mi vyvalil další proud slz, ani jsem se nesnažila je zadržet. 

Veterinářka vytáhla ostrou jehlu. Pevně jsem zavřela oči a tvář si zakryla dlaněmi. Když jsem se poté znovu podívala na mého kocourka, přes slzy jsem viděla jen rozmazané šedé tělíčko. ,,Sbohem.'' Zašeptala jsem. Křeče pomalu ustávaly, jeho tělo se povolilo a navždy usnul. 

Můj názor: Dost smutný námět, ale o to víc tě obdivuju, že jsi měla na to to napsat. Asi k tomu nemám víc co dodat, atmosféra byla zkrátka vystižena zdařile a eufemismus na konci to vše neveselé alespoň trochu zmírňuje. Za mě je to zajímavý nápad, který má na to vzbudit u čtenářů emoce.