Autor: TnaKenov

„Linno!" vykřikla a se smíchem se ke mně rozběhla. Její květinové šaty, které jsem na ní tak milovala, za ní jen vlály a blonďaté vlasy měla ještě delší, než když jsem ji viděla naposledy. Objala jsem ji kolem pasu a ona mě obdarovala šťastným úsměvem.

„Chyběla jsi mi, Jenny" zašeptala jsem. A pak mě políbila a můj vnitřní svět se rozpadl v prach. 

Horké slzy mi stékaly po lících. Jenny stála po mém boku, ruku v ruce s Mikem. Květina dopadla na rakev ponořenou do země. Nato Jenny zvedla do vzduchu své housle a začala hrát.

Mé srdce se roztříštilo.

Můj názor: Tento text je dokonalým úkazem toho, že i do malého počtu slov jde "nacpat" silný děj a neskutečný počet emocí a pocitů aniž by to působilo přemrštěně a přehlceně informacemi. Dokonce se nemusím ani nějak víc snažit, abych si děj dokázala představit. Jinými slovy je napsaný skutečně věrohodně a já mu tak tedy mohu udělit imaginární palec nahoru.