38. Mirusha_3
Autor: Mirusha_3
Prsty sa mi tvrdo dotýkali o tvrdé struny. Druhou rukou som po nich prechádzala a vydávala akord. Tak rýchlo sa akordy menili, že už som to ani nestačila registrovať. Snažila som sa ich ohúriť, aby boli všetci zo mňa paf a naivne dúfala že sa mi to podarí. Už ma celkom začínali bolieť prsty po toľkom hraní, ale nezastavilo ma to. Sála bola ticho, tak veľmi ticho, akoby v nej nikto nebol. Dokonca aj spadnutie špendlíku by bolo počuť. Stále som v tom pokračovala. Hrala som posledný papier. Noty sa mi postupne míňali a ja som konečne došla k poslednej note, k poslednému akordu. Snažila som sa to zahrať naozaj presvedčivo a tú poslednú notu a posledný akord som im dala precítiť. Tak aby naň ho nezabudli. Tak aby nikdy nezabudli na tento koncert..
Můj názor: To je určitě dost zajímavý nápad, pojmout celý text jako popis a ještě k tomu všemu s námětem hraní na hudební nástroj. Musím ti však těžce vytknout nedodržení limitu sta slov, toto není drabble a být toto soutěž, pravděpodobně bych tě vyřadila a vůbec to tady ani nezveřejňovala. Dej si na to pro příště pozor. Když pominu toto, text se mi líbil.
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro