Autor: LiaFaellynn

Všude bylo naprosté ticho. Slyšel jsem zrychlený tlukot svého srdce a nepravidelný dech. Mé ruce bloudily podél tmavých stěn a hledaly dveře. Měl jsem strach z každého mého pohybu. Nejistě jsem se zastavil a zaposlouchal se. Když se ozvalo tiché zaskřípání mnou hledaných dveří z opačné strany místnosti, strnul jsem na místě a nejistě se ohlédl. Nebylo vidět na krok. Horké slzy mi zamlžily již tak špatný zrak a já potlačil zoufalé vzlyknutí. Udělal jsem ale krok. Pak další. Doprovázen temnotou a strachem jsem před sebou spatřil obrys dveří. Natáhl jsem po nich ruku, když mě za ni někdo chytil.

Můj názor: Hned na začátek říkám, že na té poslední větě mi něco chybí. Možná jen slova jako v ten moment (..., když v ten moment mě za ni někdo chytil.), která by trochu umocnila situaci. To je nicméně jen taková drobnost, která se těžko vtěsnává to textu dlouhého sto slov. Když pominu toto, drabble se mi četlo skutečně dobře, mělo zajímavý námět a hodnotím jej kladně.