Autor: Lotus_Flower2003

Zadívám se na nebe posetý zářivýma hvězdama a tiše prokleju všechny možný i nemožný božstva. Ať se snažím sebevíc, nedaří se mi s tím pohnout a tlustej provaz mi rozedírá ruce. Ale já se nevzdávám. I přestože se mi nohy boří do bahna a po zádech stéká studenej pot. To, že jsem jen ješitnej puberťák, kterej tentokrát přeceňuje své síly, si uvědomím až ve chvíli, kdy mi před očima probleskne vzdálený namodralý světlo. Neutíkám, jen tupě zírám před sebe, začínám si uvědomovat, že tuhle sázku uzavřenou s kámošema už nevyhraju. Jo, chtít ukrást osla z ohrady je fakt blbej nápad.

Můj názor: Ten konec mě opravdu pobavil, čekala jsem něco naprosto jiného, ale tohle bylo také super a o to víc překvapivé. Psaní nespisovnou češtinou se mi líbí, ač ti uteklo jedno spisovné své, jinak to bylo v pořádku. Za mě zajímavé počtení s nečekaným závěrem. Mně se to líbilo.