„Vybrala jste něco, madam?"

Vzhlédla k prodejci. „Zatím se rozhlížím. Řeknu vám hned, jak mi něco padne do oka. Nemusíte se obávat." Popošla o několik kroků dál.

Je to taková úleva, napadlo ji. Nemusím se ustavičně ohlížet přes rameno, ze zvyku. Nikdo mě tu pořádně nezná. Jsem jen jedna z davu. Tak jsem to vždycky chtěla. Žiju spokojeně, nehledě na věci, které jsem spáchala. Vzít všem mutantům schopnosti... dohnali mě k tomu.

Upoutala ji spona do vlasů. Zdobil ji motýl vykládaný rudými kameny. Prohrábla si husté vlasy.

„Líbí se mi. Vezmu si ho."

Žila jako člověk. Nechala minulost za sebou.