Sešli se na základně jako už tolikrát, ale dnešek byl jiný, výjimečný. Nebyla to žádná obyčejná noc v roce, nýbrž ta poslední. Silvestrovská.

Stála venku, ale slyšela jeho kroky.

„Za chvilku bude půlnoc. Pojď za námi dovnitř."

„Nechce se mi. Víš, co je na téhle noci nejlepší?"

„Ohňostroje?"

„Ty taky, ale ne. Je to ta možnost trávit čas s rodinou."

Objal ji kolem ramen. „Chceš tu zůstat a dívat se?"

„Silvestr je jednou ročně. Těch pár minut to bez nás vydrží, Steve," opřela se o něj.

„Víš, přemýšlel jsem."

„Hm?"

„Chtěl bych poznat tvoji rodinu."

„To není dobrý nápad, Steve."