Bar zel prázdnotou, až na pár lidí.

Seděl stranou, nechtěl poutat pozornost. Kývl na barmana. Pousmál se, když mu donesl vodku.

„Budete si přát ještě něco?"

„Ne, děkuji," zhluboka se napil.

„Dobře," vzdálil se.

Pil. Nevnímal vršící se panáky. Jeho metabolismus pracoval jinak díky séru supervojáka.

Probudil se do světa, který neznal. Znal jen službu v armádě, povinnosti. Jeho přátelé, rodina... nikdo nežil. Zbyl sám a musel čelit světu, který se změnil. Nebyl to svět, ve kterém se narodil, žil. Nepoznával ho.

Možná mě neměli najít. Všechno by bylo snazší, upil další vodku. Tahle bude poslední, slíbil si. Nesplnil to.