Měl zavřené oči. Nespal, jen odpočíval. Kroky na chodě, kde sem a tam spěchali jeho podřízení, ho z rovnováhy nevyvedly. Potřeboval si události posledních týdnů srovnat v hlavě. Teď mohl, konečně byl relativně klid.

Měli jsme to skončit. Naprosto zbytečně jsme to protáhli. Zlikvidovat ty tři rovnou, ušetřili bychom si starosti.

Nic z myšlenek, které se mu honily hlavou, nemohl ani ventilovat nahlas.

Ke všemu to, co udělali Hinamori...

Nenáviděl je, hlavně Aizena. Věděl s jistotou jedině to, že se nechali vehnat do války.

Kolik krve, kterou nesmyju, mi ulpí na rukou? Kolik další jí přibude? Nevěděl, ale nehodlal utíkat.