Autor: Antilia

Počet slov: 100

Poznámky: Toto ani tak nemá překvapivý závěr a v podstatě asi ani zápletku, ale myslím, že se nad tím dá hodně přemýšlet a rozvíjet, proč se takto skrývá, a hlavně proč chce být za každou cenu tak sám. Snad vás to bude bavit. Psáno na vygenerovaná slova pšenice, kolemjdoucí, detektiv, krev a inkoust.

Procházel jsem polem plným pšenice a přemýšlel jsem. Ta věc mi nedala spát. Stále jsem o tom musel přemýšlet, v naději, že snad na něco přijdu, ale nebyl jsem žádný detektiv. Stále jsem musel myslet na tu krásnou kolemjdoucí, která mě včera minula.

Mé bosé nohy už byly z prodírání se polem unavené a ze šrámů tekla krev. Vpíjela se do země jako inkoust, ale já jsem na to nedbal. Potřeboval jsem se dostat co nejdále od ní. Moje žena mě nesměla najít. Ani ona nesměla vědět, že jsem naživu. Musel jsem se přijít na způsob, jak se navždy ukrýt.