Tohle double drabble je dost depresivní, rozhodně to není to, co čekáte od slov smích, dort, špekáček, kuře a překvapení. Nenapodobujte hrdinku, tohle fakt není řešení, raději si sežeňte dobrého psychologa, prosím, a hlavně o svých problémech mluvte s lidmi, kterým věříte. Ale za zadání každopádně děkuji Snitarky.

Všude kolem mě se ozýval smích, který mi hrozně lezl na nervy. Chtěla jsem ticho, jenže na dnešek připadly moje narozeniny a já jsem neměla jak uniknout.

Tahle oslava byla překvapení, takže jsem se ani nemohla připravit. Přišla jsem domů ze školy a máma mi strčila do ruk hořící dort, a pak se z úkrytů vyvalila masa lidí. Poslušně jsem sfoukla svíčky, zatlačila slzy, které nikoho nezajímaly, pochválila všechny ty dárky, které zase nezajímaly mě, a snažila se to nějak přežít bez toho, aby došlo na nejhorší.

Parta mých kamarádů, která to se mnou nevzdala, na mě mávala, ať s nimi jdu opékat špekáčky. Poslechla jsem, protože u ohně bude míň lidí. Než jsem tam ale došla, zavolali mě zpátky ke stolu, že jsem nezkusila tetino úžasné kuře. To byla poslední kapka.

Kousla jsem si do kuřete a nenápadně ze stolu vzala nůž od dortu. Zavřela jsem se s ním na záchod. Vyhrnula jsem rukávy, odmotala obvazy a k stále červeným jizvám přibyl další řez. Krev líně odtékala a já jsem si dovolila pustit ven pár slz. Počkala jsem, až se dostaví úleva. Pak jsem si znovu obvázala zápěstí a shrnula rukávy. S úsměvem jsem se vrátila mezi ostatní.