Triple drabble, zadanými slovy byla: docent, koupaliště, omalovánka, spínač, avokádo. Slova pro mě byla fakt výzva a děkuji za ně Issiriana.

„Vypadni," zazněl tvůj ledový hlas.
„Ehm, co?" nechápala jsem. „Vždyť jdeme k tomu jezeru, jak jsme se domluvily."
„Myslíš, jak jsi mě ponížila před tvými kamarády, a řekla, že jsme se na ničem nedomluvily?" Chtěla jsi zavřít dveře, ale já ti tam strčila nohu a doufala, že bys mi neublížila. „Víš co, já mám nějakou hrdost. Radši budu bez kamarádů, než s někým, kdo se se mnou bude bavit tajně."
Prohrábla jsem si vlasy. „To už skončilo." Ušklíbla ses. „Uhni s tou nohou."
„Ne. Hele… šla jsem s nima na koupaliště."
Založila sis ruce na prsa. „Neříkalas, že nemáš bazény ráda?"
Uchechtla jsem se. „Nemám. No tak, pusť mě dovnitř."
„Hlídá to tam strašně zlý pes." Povytáhla jsem obočí. „Fajn, tak strašně zlé avokádo," pokrčila jsi rameny a konečně otevřela dokořán. Milovala jsi pěstování těchto rostlin.
Když jsme se usadily na gauč, odvyprávěla jsem ti, co se stalo.

„Annie, pojď s náma do vody!" zakřičel Lenny, když se hnal ke skluzavce.
„Víš, že nemůžu. Alergie na chlór."
Lenny si odfrkl. „Tak si radši vybarvuj ty svoje trapný omalovánky." Zavrtěla jsem nad ním hlavou a sklonila se zpátky ke skice.
„Co kreslíš?" naklonila se ke mně opalující se Diana a úsměv jí v polovině otázky zamrzl na rtech. „Vole, to je..."
„Linda," usmála jsem se.
„A proč ji jako kreslíš? Radši kdybys četla toho pěknýho docenta…" Povzdechla jsem si. Nemyslela to vážně, ale její posedlost skoro o deset let starším neznámým mužem byla občas otravná.
„Víš, že kreslím toho, kdo mě zaujme. Má hezké rysy a…"
„Linda je teď nějaká tvoje kamarádka nebo co?"

A přesně tohle byl spínač, proč jsem se zvedla a se slovy: „A víš co? Rozhodně je lepší kamarádka než vy." jsem se sebrala a šla za tebou. Protože ty ses nikdy nesnažila ze mě udělat sebe.