Klec nostalgie
Zadaná slova byla vůně, zeď, mříže, oheň a nebe. Opět za ně děkuji Dreamer552115.
Zhluboka se nadechl jejího parfému. Vždy tu sladkou vůni miloval, byla přesně tak omamná jako ona sama. Vzpomínal, jak spolu seděli u ohně a pozorovali hvězdnaté nebe. Jak spolu přelézali zeď do cizí zahrady, aby si zkrátili cestu na autobus, který nestíhali. Jak se tady poprvé milovali.
Lydia se usmála a naklonila se k němu. Chystala se ho políbit, ale věděl, že to už nemůže dopustit. Už nikdy. Odtáhl se od ní s tichými slovy o tom, že je mezi nimi konec. Nemohla za to, jen už ji nemiloval. Musel prolomit mříže této klece, ve které ho držela pouhá nostalgie.
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro