Double drabble na slova nebe, květina, práce, síla a rok. Za zadání děkuji FantasyGirl3010.

Cestou z práce jsem navzdory zuřící bouři zastavila se na poli opředeném povídačkami. Tvrdilo se, že tu straší, ale tomu jsem nevěřila. Maria tento rok chtěla na výročí květinu odsud, tak ji zkrátka dostane.

Utrhla jsem rostlinu. Byla zatraceně podivná, celá šedočerná, a barva v ní se přelévala, jako by na ni působila nějaká magická síla. Ušklíbla jsem se. Možná proto vznikly ty povídačky. Bouře zesílila. Schovala jsem květinu pod bundu a běžela za Mariou. Bouře neutichla, naopak, přišlo mi, jako by mě pronásledovala. Když jsem otevřela dveře od našeho domu, rozplakala jsem se.

„Máš tu kytku?" ozval se Mariin hlas.

Vytáhla jsem zmíněný předmět zpod bundy. „Ta bouřka… jako by mě honila."

Maria se zasmála. Pohlédla jsem na ni. Vypadala podivně nadšeně. „Jasně že jo. Jen si to představ, teď jsem královna blesků!"

Setřela jsem si vodu z tváře. „Počkej, ty kytky přitahují blesky?" Maria jen  potěšeně kývla. „Málem mě to zabilo!"

„Ale nezabilo, tak nejanči a pojď se mnou koukat na telku." 

Já jsem ale vrátila zpět do deště a rozběhla se, neznámo kam, ale hlavně odsud. Nebe se začalo projasňovat. Až později mi došlo, že Maria mě nemilovala, že mě jen využila, využila mé lásky a naivity.