Pokoutně nadával. Nehodlal připustit, aby byl Eso Rimmer respektovanější než on. Opravdu se jím pokoušel opovrhovat, ale nešlo to tak dobře. Vždyť byl vším, čím chtěl být i Rimmer sám.

Má respekt, slávu, všechny ženský mu div neleží u nohou. Nenávidím to, natož tu jeho hlášku. „Nachystejte uzenáče, na snídani jsem zpátky," pche. Dokonce není ani hologram.

„Rimmere?"

Ale ne...

„Co je?"

„Chci ti něco nabídnout."

„A co?" nezaujatý, otrávený tón.

„Mohl bys mně nahradit jako Eso Rimmer. Co říkáš?"

Zaváhal. On a cestovat vesmírem? Mít všechno to, co Eso? Ztratit přátele?

„Ne, ty frajere."

„Jak myslíš."

To je frajer...