Harry se na Draca chvíli jen tak díval. Přemýšlel. Lucius mu dal svolení. Vlastně to vypadalo, že by ho k tomu donutil, kdyby Harry nebyl dávno rozhodnutý. Prsten už měl několik týdnů ukrytý v nočním stolku. Nadechl se.

„Sice jsem to chtěl udělat jinak. Svíčky, večeře, možná hra na trombon,“ zamumlal a ignoroval Dracův čím dál zmatenější pohled, „ale na co čekat?“

Klesl na jedno koleno, mávl hůlkou směrem k ložnici a tiše zamumlal kouzlo. Upřel pohled na svého překvapeného přítele a usmál se.

„Vezmeš si mě, Draco?“ zašeptal, když mu v dlani přistála sametová krabička, a opatrně odklopil víčko.