Draco nervózně pochodoval před krbem a při každém otočení vrhal pohled na dveře. Zvon z blízkého kostelíku před malou chvílí oznámil poledne a jeho rodiče zde ještě nebyli.

„Co když se něco stalo, Harry?“ zamumlal, když míjel svého přítele. „Co když…“ nedořekl, když se kolem něho pevně omotaly dvě opálené paže a přidržely ho na místě.

„Nic se jim nestalo, pravděpodobně se jen zastavili na ministerstvu podat výpověď,“ přesvědčoval ho tichým hlasem Harry. Cítil, jak napětí z Dracova těla pomalu vyprchává a stáhl ho sebou do křesla.

„Snad máš pravdu,“ připustil Draco s povzdechem a schoulil se Harrymu do náručí.