Procházeli mudlovským kostelem, toho dne již pátým. Harry měl podezření, že Dracův zájem o církevní stavby vychází z nechuti trávit čas s rodiči. Chápal ho, ale dokázal si představit příjemnější zábavu, hlavně při pohledu na Dracův zadek, který obepínaly velice těsné kalhoty. 

„Vidíš toho kouzelníka?“ zašeptal Draco Harrymu do ucha a vytrhl ho tak z myšlenek. Zmateně se otočil k muži v dlouhém černém oděvu a tázavě se podíval zpět na Draca. 

„Divně na nás kouká. Myslíš, že nás poznal?“ 

„Draco,“ povzdechl si Harry a kousl se do rtu, „to je farář, ne kouzelník. A patrně ho pohoršují tvoje kalhoty.“