„Co to neseš?“ zavrněl Draco Harrymu do ucha a zezadu se k němu přitiskl. Byl mu vděčný, že se snaží zjistit, co se stalo s jeho matkou, ale to nic neměnilo na tom, že mu chyběl. Nasával vůni svého milence a přes jeho rameno sledoval, jak se potýká se zamotaným provázkem ovázaným kolem papírové krabičky.

„Makronky,“ zamumlal Harry a snažil se soustředit na rozvazování a ne na Dracovy rty laskající jeho krk, „dcera majitelky toho bistra je skvělá cukrářka.“

Ostré skousnutí kůže ho donutilo vyjeknout. Otočil se s protestem na rtech, který umlkl, když uviděl žárlivost v očích druhého muže.