• C H R I S T I A N •

"Takže se vše dopravilo dobře?" zajímám se, zatímco jejich slova vůbec nevnímám.

Myslím na dívku s studánkami místo očí, plné odhodlanosti. Na tvář, jež mně dokázala pohladit úsměvem. Na jemné vlasy kaštanové barvy, které pokaždé nosila ve volných vlnách spadat na ramenou. Byla tak chytrá, že jsem z ní šílel a ta její kuráž? Ta ženská byla opravdu výjimečná.

"...další dodávka by měla dorazit zítra o půlnoci. A příští týden nesmíme zapomenout na-." zaslechnu, ovšem zničehonic se dveře rozrazí a v nich nestojí nikdo jiný, než ona.

Marcel s Peterem jsou ihned připraveni na všechno, proto také na nezvaného hosta namířili zbraně. Jakmile ale zjistili, že je to Sofia, ihned je stáhli. Pohlédl jsem té odhodlané ženě do očí a hrdě se pousmál. Byl jsem naštvaný, ale nemohl jsem si pomoct. Sakra co je to za anděla s duší nevyzpytatelného ďábla? Opravdu si koleduje!

"Chci vědět, co je to za práci." pronese ihned odhodlaně.

Chvíli přemýšlím. S odpovědí si dávám načas, zatímco ona lehce znejistí. Z tváře mi za celou tu dobu nezmizl úšklebek a mé oči ji nepřestali pozorovat.

"Fajn. Peter, víš co máš dělat. Marceli zjisti více o té další dodávce a potom mi dej vědět. Dnešní porada je u konce." pronesu k těm dvoum a oni s přikývnutím opustí místnost.

"Sofie," začnu a ona se narovná, zatímco já stále zůstávám sedět ve svém mohutném křesle. Nakonec se opatrně zvednu a vydám se k ní.

"pojď za mnou." dokončím svou větu a mířím ven na zahradu.

• S O F I A •

Vykulím na něj oči a ihned ho následuji. Opravdu jsem nečekala, že bude souhlasit.

Společně nastoupíme do černého lamborghini, které stálo zaparkované v podzemní garáži plné různě takto drahých aut. Nic jsem nenamítala a už mě to, jak je nekonečně bohatý ani nepřekvapovalo.

Dnes jsem toho zažila dost. Přijela jsem do paláce místo domu, byla nečekaně hozena do studené vody a dokonce na mě i mířili pistolemi. Momentálně jsem seděla v oblečení za tisíc dolarů, ale nic si z toho nedělala. Větší luxus jsem nezažila a to se jen tak nevidí.

"Mimochodem, takhle ti to opravdu sluší." pronese Christian a já se mírně začervenám.

"Tvoje oblečení je opravdu pohodlné." odpovím mu jednoduše.

Zbytek cesty probíhá v tichosti. Motor pod námi zahřmí, kdykoliv Christian přidá na plynu a mé tělo je vždy v ten moment vtlačeno do měkké sedačky.

"Taak.. Jsme tady." poznamená asi po hodině cesty.

Objevili jsme se opět v Římě a já se zastyděla za své oblečení. To mi nemohl říct, že jedeme do města?!

"Jak-jak se to otvírá?" pronesla jsem rozčíleně při zápasení s dveřmi, jež mi za boha nešly otevřít.

Christian se jen odlehčeně zasmál. Zvenku sáhl na kliku a dveřím napomohl k tomu, aby se vysunuly nahoru.

"Takhle," mykne rameny, jakoby se nic nestalo.

Hold nejsem zvyklá na auta s takovým přepychem no. Co si to nalhávám, já na auta nejsem zvyklá vůbec. Poznamenám si v hlavě a snažím se dveře opět zavřít. Musela jsem vypadat vážně komicky, ale rozhodně jsem se nechtěla nijak vzdávat. Nakonec i s tímto mi Christian pomůže a poté se společně vydáme do obchodu, který má vitríny vyložené všemožnými druhy třpytivých a jistě drahých šperků či různorodě zpracovaného zlata a dalších nejen drahých kovů.

Vykulím oči, když mně uvede do obrazu jakmile promluví.

"Vítej v mém obchodě." pronese a poukáže na luxusem zahlcený prostor.

Bylo tu plno šperků z různých druhů zlata, stříbra i jiného drahého kovu. Vsadila bych se, že drahokami, kterými tu byl ozdoben každý šperk, jistě nebyly z laciných náhražek, nýbrž z diamantů, smaragdů a jiných extrémně předražených kamenů.

"Líbí se ti tu něco?" ozve se za mnou Christian po chvíli mého prohlížení si prostoru, zatímco já z všeho toho blyštivého nemohu spustit oči.

"Děláš si srandu? Je to krásné všechno, ale těch mých pár centů by nevystačilo ani na tu nejmenší a nejlacinější věc, která se tu nachází!" vyjeknu tiše šokovaně. Christian se usměje.

"Neptal jsem se, jestli si něco koupíš, nýbrž jestli se ti něco líbí." pronese důležitě a nezapomene si ruce strčit do kapes.

"Uhm.. Co je tu vůbec nejmenší a nejlacinější věc ze zlata?" zeptám se ženy, která tiše stála za pultem a hleděla si svého.

Její tmavě hnědá kukadla si mně prohlédla od hlavy až k patě. Poté pohledem vyhledá Christiana a jakmile na ní přikývne, dá se do pohybu.

Její hubená postava přejde na konec pultu a já mířím ihned za ní. Na sametové destičce vyndá hned několik náramků ze zlata a podá mi jeden s malou tenoučkou destičkou zlata ve tvaru slzy. Byl to jediný, malinkatý přívěsek na celém náramku, nic víc.

"Kolik stojí?" zajímám se ihned.

"110 dolarů, madam." poví mi ihned a já vykulím oči.

"Vidíš?" vyjeknu na Christiana a on se zasměje.

"Tak jinak. Vyber si věc, která se ti líbí. Dám ti jí darem." pronese sebejistě naprosto klidným tonem hlasu.

"Víš ale, že si mě zlatem ani ničím takovým nekoupíš, že?" usměji se při prohlížení si dalšího toho extrémně drahého zboží.

"Vím. Já si tě totiž už koupil." ozve se mi za zády a já se ihned otočím.

"Ani podplatit." odpovím naštvaně, protože si všimnu podivného výrazu té prodavačky.

Je to sice Italka, ale anglicky umí velice dobře. Není blbá a já taky ne. Tohle se mě opravdu dotklo. Obzvláště když to řekl tak sebejistě, bez jakéhokoliv pozastavení se nad jeho slovy. 

Zvednu k jeho postavě svůj lehce zklamaný pohled a nakonec se s tichým poděkováním falešně pousměji na onu prodavačku, jež si mne zvláštním pohledem prohlížela a vydám se ven do obchodu. 

Rozrušeně se opřu o to stejně tak předražené auto, jako bylo to zboží v obchodě, a absolutně ignoruji pohledy procházejících lidí, zatímco si promnu jednou rukou obličej. Byla jsem na jeho osobu tak naštvaná, ale zároveň smutná z toho, co to vlastně řekl. Možná to byla pravda a jemu nedocházelo, že by mě to mohlo nějak urazit, i tak se však stalo a já z toho z neznámého důvodu byla špatná. Tohle už v životě nechci slyšet!

Okey.. Po dlouhé době opět nová kapitola! Doufám, že se líbila. ❤😊
Zároveň bych Vám chtěla tímto poděkovat za dosažení 5K přečtení, jste úžasní a dělá mi neskutečnou radost, že se Vám tento příběh nepřestává líbit i přesto, že jeho kapitoly vydávám nárazově po dlouhých dobách. ❤✨
S pozdraven, Vaše Sweeaty_