• S O F I A •

"Kam to zase letíme? Vždyť jsme tu jenom dva dny." povzdechnu si, když se dozvím tu novinku při sezení v letadle.

Bylo něco kolem sedmi hodin ráno a já už zcela probuzená seděla v luxusním soukromém tryskáči společně s Cecile, Christienem a jeho gorilami na cestě bůh ví kam. Abychom tu byli všichni takto brzy, museli jsme vstávat v tak nekřesťanskou hodinu - v půl šesté!

Jsem nevyspalá a pěkně rozbručená, protože od samého rána mě Christien plně ignoroval a to mě ještě včera zvesela líbal. Nechápala jsem jeho myšlenkové pochody a začínalo mě to pěkně štvát. Jako bych se dneska neštvala s blbým makeupem, abych zakryla tu jeho včerejší neplechu na mém krku. Marně.

První věc, které si pozorná Cecile všimla hned potom, co mi vlétla tak brzy ráno do pokoje s oznámením, že za hodinu a půl odlétáme, byl právě ten krásně zbarvený cucflek od pana dokonalého, který včera sám nevěděl, co by už roupy dělal.

Byla jsem tak naštvaná, že mě absolutně nezajímalo, že celé ráno řeší něco důležitého se svou ochrankou a poskoky, a otravovala ho skoro každých pět minut jednou a tou samou otázkou.

"Nech se překvapit sakra. Radši zavři papulu a pořádně se vyspi." zabručí na mě Cecile, která se usadila naproti mě.

Zamračím se, ale dám jí za pravdu. Byla jsem unavená a na další jsem neměla náladu ani energii. Proto jsem dělala, že jsem to radši neslyšela a zahleděla se ven z okénka. Mé oči po chvíli začali těžknout a než jsem se nadála, spánek mě opět uchvátil.

***
"Benvenuto a Roma!" zaštěbetá vesele Cecile, jakmile přistaneme.

Vykulím na ní oči, jestli jsem rozuměla dobře, zatímco si beru svou příruční malou kabelku s doklady do ruky a následuji Christiena.

Jestli jsem rozuměla dobře, tak by jsme měli být -

"Vítej v Římě." usměje se na mě Christien, když přejdeme ke dveřím od tryskáče.

"V Římě?" zopakuji si spíš pro sebe a ihned se začnu rozhlížet kolem sebe.

Nikdy bych nikomu nevěřila, že opustím státy a natož, že se podívám do hlavního města Itálie. Do slavného, zamilovaného státu Romea a Julie.

Společně s ostatními přestoupím z letadla do černého auta s zatmavenými skly a opět vyrazíme na hodinovou cestu po Římě.

Zatímco si užívám pohledů na slavnou Římskou architekturu, projíždíme ulicemi a postupem času i z Říma vyjíždíme do klidnější části.

Jakmile auto zastaví, můj pohled padne na obrovskou vílu v neutrální béžové barvě. Vydechnu úžasem.

Jestli jsem si myslela, že Christienova vila v Los Angeles byla obrovská, pak tahle vila byla monstrózní.

Už teď od pohledu jsem si byla jistá, že má tři patra, vzadu velký bazén a nějakou tu výřivku. Ani bych se nedivila, kdybych tu našla soukromý tenisový kurt.

"T-tohle, je tvoje?" vydechnu vykuleně.

"Dostal jsem ten dům od táty, když jsem dospěl jako dar. Ten v Angeles jsem si koupil ze svého, dle mého je tento až příliš velký, ale můj otec nemá hranice." mykne rameny Christien a já přikývnu.

"Jste bohatá rodina, že?" zajímám se, zatímco stojíme před tím monstrem a ostatní nosí nějaké tašky.

"Velmi." uchechtne se a rozjede se k hlavním dveřím.

Pozoruji jeho záda, jak se ode mě vzdalují a přemýšlím, kam mám jít dřív. Jestli na zahradu či do domu.

Nakonec se rozhodnu pro zahradu. Obejdou celý ten velký dům, do něhož jsem se bála vejít a dorazila na zadní zahradu, kde se podle mého předpokladu nacházel neskutečně velký bazén s výhledem na ještě větší zahradu.

Myslela jsem, že na místě omdlím, protože tohle nebyla ta klasická zahrada boháčů, ale ráj.

Hleděla jsem na perfektně zastřižený anglický trávník, na kterém se nacházelo nespočet různých druhů stromů, keřů i kytek.

Nejčastěji jsem tu zahlédla pestrobarevné oleandry a jakesi zvláštně tvarované vysoké smrky. Připomínalo mi to ty velké stromy s pohádky Madagaskar.

"Pinus pinea, asi to z Ameriky neznáte." ozve se za mnou a já se ihned otočím.

Stál přede mnou muž s příjemným úsměvem na tváři, který s námi cestoval letadlem a byl pravá ruka Christiena.

"Jsem Sofia," pousměji se a nabídnu mu ruku. Už mě nebaví, že tu nikoho neznám.

"Marcel, těší mě." usměje se vesele dechberoucím úsměvem a mou ruku přijme.

Než se stihnu na něco dalšího zeptat a navést konverzaci, mé tělo je vyzdviženo do něčí náruče v takové rychlosti, že než jsem se rozkoukala, hladina průzračně čistého bazénu se za mnou a dotyčným uzavírala.

Překlad
Benvenuto a Roma - Vítej v Římě

Nová kratší kapitola, snad se líbila. Nezapomeňte hlasovat, komentovat či sdílet 😊💞