• C H R I S T I A N •

"Tak jak mi to sluší?" zacvrliká vesele zatímco hledám svůj dech, který se někam záhadně ztratil.

Jakmile se totiž objevila v mém zorném poli, doslova jsem přimrzl na místě a nemohl dýchat. Až tak byla dokonalá.

Červená róba jejímu vzhledu dodávala velmi elegantní nádech, zatímco její obličej vyvolával tu kouzelnou roztomilost.

Nechápal jsem, jak je to možné už jen kvůli tomu, z jaké rodiny pocházela. Byla tak nádherná i přes to, jak těžký měla život. Byla tak dokolá. A byla moje.

"Mio dio.." vydechnu konečně.

Jak strašně rád bych teď mluvil italsky, řekl jí přesně a klidně to i vykřičel z okna, jak je u nás Italů běžné, že je to ta nejkrásnější žena, kterou jsem kdy mohl potkat. Mio Dio.. Perfetto.

To by ale znamenalo, že by mi nerozuměla a to jsem si nepřál. Už teď jen při zaslehnutí dvou slov znejistila, jako bych jí snad řekl tu nejošklivější věc na světě.

"Jsi dokonalá." dodám nakonec.

Okamžitě se jí po tváři rozprostře sladký úsměv a se vší tou radostí se ještě jednou otočí dokola. Byla tak sladká.

Mé emoce jsem na své tváři ovšem nenechával nijak znát. Blížila se důležitá akce, kde musel být člověk opatrný a hlavně odolný, jinak by to mohlo dopadnout špatně.

"Rád tě vidím takto šťastnou." pronesu lehce a ona se zastaví. Cecilie mezitím zmizí do svého pokoje, kde je více méně stále zavřená.

"Ovšem teď tě budu muset poprosit, aby jsi dodržela vše, na čem jsme se dohodli." pokračuji a ona přikývne.

Její šťastný výraz povadne za pevnou maskou, kterou si sama dokázala vybudovat už v baru. Právě proto byla tak dokonalá na místo po mém boku.

"La mia signora." pronesu s lehce nakřáplím hlasem a nastavím před ní svou dlaň.

Mile se na mne pousměje a mou nabízenou ruku přijme. Pousmátí ihned opětuji, zatímco jí věnuji jemnou pusu na hřbet ruky.

Zahlédnu, jak se začervená, ale dělám, že jsem si toho nevšiml. Místo toho její ruku nechám zaháknout za mé rámě a vedu ji ven z domu, kde na nás čeká naleštěné auto i s nejspolehlivějším řidičem.

Gentlemansky otevřu dveře a nechám jí si sednout jako první. Jakmile si porovná bohatou sukni jejích šatů, sednu si vedle ní a při zavření dveří rozkáži řidiči ať vyrazí.

Po cestě kontroluji čas a lehce podupávám nohou. To se však změní, jakmile na svém koleni zaznamenám ruku. Její ruku.

Moje oči vyhledají ty její a bezeslov se jí jimi zeptám, co se děje.

"Klid. Všechno dopadne dobře." pousměje se na mě a já si uvědomím, že se chovám jako psychopat.

Takovou dobu v této branži a já si podupávám nohou jako prvnička. Samozřejmě, že to dopadne dobře. Musí.

Věnuji jí povzbudivý úsměv a tiše poděkuji.

"Víš, co a jak? Nebo chceš něco ujasnit?" zeptám se, abych zabil čas.

"Mhm.. Jestli to chápu dobře, jakmile se budu cítit nesvá či se mě jen ty ženy budou vyptávat na naše soukromí, mám tě nenápadně zavolat?" zajímá se ihned a já přikývnu.

"Přesně tak. Netřeba riskovat. Je to tvá první akce, je možné, že si nebudeš vědět rady, takže si hlavně udržuj svoji nedostupnou masku a zachovej klid." upozorním jí a ona přikývne.

"Můžu tě vzít za ruku?" zeptá se nejistě. Chvíli na ní jen tak hledím, než přikývnu. Neměl bych takový krok udělat já?

Propletu si s ní prsty, zatímco se v duchu usmívám jako debil. Zbytek cesty probíhá v tichosti, při které každý hledí ven z okna.

Auto po nějaké době zastaví před velkým domem a já zaslechnu, jak se Sofii zadrhne dech. A je to tady. Ten nepříjemný pocit tlaku na hrudníku.

"Hlavně klid. Jsi dokonalá. Usmívej se a většinou mě nech hovořit. Budeš skvělá." snažím se jí zvednout sebevědomí a ona pouze přikývne.

Nechám nám otevřít dveře jedním poslíčkem v stejnokroji, než vyjdu jako první. Poté pomůžu Sofii vylést z auta a jakmile si dorovná dlouhou sukni, přijme mé rámě a společně se vydáme do jámy lvové.

Ihned u vchodu nás zastavil jeden velmi důležitý muž se svou ženou. Moc dobře jsem je znal, byli téměř jediní, se kterými se tu dalo v pořádku bavit. No i tak jim člověk nesměl sdělit vše.

"Christiene, rádi tě opět vidíme a koho to tu máš s sebou?" zaculím se na největšího bosse mého bussinessu.

"I já vás rád vidím, paní a pane McCann." pousměji se na oba stejně veselým úsměvem a dámě políbím hřbet její ruky, jak se sluší a patří.

"Dovolte mi představit vám mou přítelkyni Sofii." dodám nakonec a ukážu na její maličkost. Mile se usměje a já jí v duchu musím pochválit.

"Ráda vás poznávám." pronese mile, což se manželům McCann ihned zalíbí. Oba ji ihned přijmou mezi sebe to mi bylo jasné už od pohledu. Po chvíli pokračujeme spolu dále a postupně ji představu dalším a dalším známým lidem.

Naschvál se vyhýbám potížistům o nichž vím, že by mohli dělat problémy. Žena je totiž pro každého muže slabinou. Každý může tvrdit co chce, ale je to svatá pravda. Proto jsem do této doby býval sám, ovšem Sofii jsem momentálně opravdu potřeboval.

Jakmile se dostanu ke svému nejlepšímu příteli Nicolasovi, jako by Sofie na malou chvíli zmrzla na místě. Nelíbila se mi její reakce, proto jsem plánoval se jí na to později zeptat a teď to zkrátka neřešit.

Nicolas měl s sebou také svoji placenou přítelkyni, byla o pár let starší než Sofie a její přesný opak. Blondýna, hnědé oči, hubená s napěchovaným výstřihem. Neměl jsem jí moc rád. Byla to hrozná histerka, ostatně jako každá jiná italka.

Ovšem k Sofii se chovala víc, než dobře. Okamžitě se zapovídali a poté mi ji i odvedla do známého holčičího houfu. Když ode mě Sofie odcházela, všiml jsem si jejího zoufalého obličeje, tak jsem se jen nad tím lehce zasmál a poslal jí důvěřivý úsměv.

Mrkla na mě a poté dále poslouchala tu blonďatou barbínu.

"Nekoukej tak na ní, nebo si tě všimnou hladové pohledy." zaslechnu vedle mě a ihned od její postavy odtrhnu zrak.

"No jo pořád." protočím nad ním očima a opět si nasadím svou drsnou masku. Vím, že má pravdu. Jakmile by mě zaznamenali hladové pohledy, byl by průser.

"Pánové," ozve se nám za zády hrubý hlas a my se ihned otočíme na známého muže od McCanna.

"šéf už čeká." pronese a my ihned kývnem.

Po dlouhé době konečně zpět!
Nezapomeňte ohodnotit hvězdičkou či komentářem, ať mám vůbec důvod dále pokračovat 🙊❤️

Jinak mockrát děkuji za dosáhnutí prvního tisíce přečtení! Byl to boj, ale jsme tam! Jen tak dále! ❤️🥰

Překlad 
Mio dio - můj bože
La mia signora - moje paní (výstup ze dveří)