I správných rozhodnutí můžeme zpětně litovat. Edit byla pryč a Kristin si přišla osamělá. Lorelay se nyní věnovala pouze své spolubydlící, což jí tmavovláska nezazlívala. Eline se při jedné z procházek zřejmě nachladila a nyní ležela s teplotami v posteli. Blondýnka se s ní snažila být co nejvíce. V tomhle ji Kris chápala. Na jejím místě by udělala to samé. Stejně tak se dokázala vžít i do role Edit. Kristinin život se točil okolo drahých šatů, lží, přetvářky, nejistoty a smrti.

Druhá z dívek měla šanci na tuhle část zapomenout. Mohla se vrátit ke svému starému životu. K lidem, které milovala. Jenže ani to nebylo tak růžové, jak si vysnila. I za tak krátký čas, co zde strávila, ji královský dvůr ovlivnil. Stále to byla ta stejná dívka, jako když sem přišla. Odcházela ovšem obohacená zkušenosti a vědomím, že sem se už vrátit nechce. A přesto to udělala a byla ochotná to udělat znovu.  Pro ty, které máme rádi, jsme schopni udělat téměř cokoli. Jsme ochotni obětovat sami sebe jen proto, aby ten druhý byl šťastný. Když se k Edit donesla zpráva, co všechno se stalo, neváhala. Stačila nabídka vrácení se na dobu neurčitou ke dvoru a ona ji přijala. Proč? Protože ji její přítelkyně potřebovala víc, než kdy jindy.

Kris nechtěla být sobcem, jež by jen bral a na oplátku nedával nic. Proto Edit nechala jít. Proto se nesnažila získat pozornost pětky, jejíž spolubydlící byla nemocná. Musela si vystačit sama se sebou. Společně se svými strážnými zamířila do části zámku, jež slibovala naplnění břicha a trochu té legrace. Do kuchyně.

Jen, co vstoupili dovnitř, uvítala je lahodná vůně, jež se linula celou místností. Tmavovláska se zamířila přivítat s kuchařkou jež momentálně dochucovala jakousi omáčku. „Margaret,“ oslovila ženu, když stála těsně za ní.

„Kristin! Jak vám je?“ odložila žena veškeré koření a chytila dívku za ramena. Přidržovala si ji jen kousek od sebe, aby si ji mohla pořádně prohlédnout.

Dívka se na ní usmála. „Už jsem na tom byla i hůř.“

„Diplomatická odpověď,“ odfrkla si kuchařka a vrátila se zpět k hrnci. Z šuplíku vytáhla lžičku, nabrala na ní trochu omáčky a tu vyfoukala. Poté lžičku nabídla dívce, jež jí vděčně přijala.

Okamžitě ochutnala ženin výtvor, přičemž se slastně usmála. Netušila sice, co to ochutnává, ale bylo to vynikající.

Kuchařka pobíhala od plotny k troubě a pak zase o kus dál. Kris ji pobaveně sledovala. Nakonec skončily u košíků s čerstvým ovocem a miskou borůvek.

„Smím?“

Margaret přikývla a tak si tmavovláska hrstku nabrala. Než si ji ovšem stačila strčit do úst, vyrazila jí ony pochoutku z ruky kuchařka.

„Jaký pitomec přinesl tohle do mé kuchyně?!“

Kristin sebou polekaně škubla.

„O co jde?“ chtěl vědět Bastien, jež se během vteřiny ocitl vedle žen.

Baculka mu podala misku s bobulemi.

„Co dělá rulík v kuchyni?“ podivil se.

„Právě! Nějaký blbec tohle přinesl místo borůvek do koláčů! Jedna lady si je dává pravidelně k snídani, tak jsem připsala borůvky na seznam nákupu, protože už nám docházely a...“ dala se do vysvětlování žena.

„Snědla jste nějaké?!“ otočil k sobě strážný tmavovlásku čelem. Ta zavrtěla hlavou. Bastien si evidentně oddechnul. „Stačilo by deset bobulí a byla byste mrtvá.“

Po děsivém oznámení byla Kris odvedena do svých komnat.

„Asi bychom vám měli sehnat ochutnávače.“

„Bastiene!“ okřikla lady strážného. „Ať vás to ani nenapadne.“

„Mohla jste zemřít,“ namítl Bastien

„Takže se za mě bude někdo i koupat?“ zamručela Kristin.

„Tohle nemůže být náhoda. Otrávená lázeň, rulík místo borůvek...“

„Není to náhoda, Bastiene. Nemá cenu předstírat, že o tom nevíme.“

Strážný přikývnul. „Udělejte pro mě něco,“ požádal dívku.

„Co?“ zeptala se bez zaváhání Kristin.

„Nejeste nic, v čem jsou borůvky.“

Tomu se dívka ušklíbla. „Slibuji.“

Strážný přikývl a zamířil ke dveřím. „Ještě něco...“ otočil se mezi dveřmi na tmavovlásku. „Lady Shania opustila královský dvůr.“

_______________________________________

Dneska to stojí za nic, já vím. Nevím, kolik kapitol zvládnu dneska opravit. Zítra se pokusím tenhle díl ale dotáhnout do konce. ☺