Severus se otočil na bok a natáhl ruku. Chtěl si přitáhnout do náruče svého milovaného Harryho. Ruka však spadla na prázdnou postel. Hbitě se posadil a zadíval se na prázdné místo vedle sebe.
"Harry?!"
Žádná odpověď. Začala se ho zmocňovat panika. Přehodil přes sebe župan a vydal se do pracovny. Nohy se mu podlomily hned,jakmile uviděl pergamen na stole. Vedle něj stála malá lahvička a Severus okamžitě poznal co to je.
Roztřesenýma rukama vzal list do rukou a zavřel oči. Bál se číst,měl hrůzu z toho co se dozví. Srdce mu svíral neskutečný strach a před očima mu tančily hvězdičky.
Rozhodl se.

Můj nejmilovanější Severusi,
slunce mého srdce. Dopisem to začalo a dopisem to končí. Když tě teď pozoruji jak pokojně spíš,rve mi srdce,že to já z nás dvou jsem ten,kdo odchází. Nic bych si nepřál tolik,jako zůstat zde s tebou. Ale za vše se platí,drahý Severusi. I za poražení lorda Voldemorta. Smrt mě ze svých spárů nepustila bez úplaty. Poprvé ve svém životě jsem se zachoval naprosto sobecky a přijal možnost strávit po tvém boku ještě pát chvil. Svým odchodem raním tebe i všechny ostatní. Ale čeká vás lepší život. Beze strachu,bez války. To jediné mne těší. Nedokázal bych ti popsat dohodu mezi mnou a Smrtí,proto jsem ti zde zanechal vzpomínku. Budeš mě po zbytek života nenávidět? Nejspíš ano. Asi bych udělal totéž. Ale stále platí,že vždy ti budu věřit,stát na tvé straně a milovat tě. Tohle nedokáže změnit ani sama Smrt.

Sbohem Severusi Snape,nejstatečnější a nejvěrnější muži,jakého kouzelnický svět kdy měl

                      S láskou Harry

Severus vzal vzpomínku do roztřesených rukou a potlačil nutkání s lahvičkou mrštit o stěnu. Vyběhl ze sklepení a zamířil do ředitelny,která mu stále říkala pane. Rozrazil dveře a neobratně vytáhl ze skříně myslánku. Potřeboval vědět,co Harryho donutilo opustit ho. Čemu vděčí za to,že jeho srdce teď krvácí a neexistuje na to žádný lék. Zavřel oči a ponořil se do vzpomínky.
"Zdravím Harry Pottere."
Harry mlčel a Severus se pod tíhou celé té atmosféry otřásl.
"Víš kdo jsem?"
"Jistě. Smrt."
"Přesně tak. A na tebe čekám už nesmírně dlouho."
"Jsem zde. Přišel jsem dobrovolně."
"Ne tak rychle Harry Pottere. Pojí se s tebou a lordem Voldemortem dlouhý příběh."
Smrt postoupila blíž k Harrymu,ale on necouvl. Pravda,čeho by se bál,když byl po smrti.
"Díky Voldemortovi sem přišla spousta lidí aniž by nastal jejich čas. Ale zároveň díky tobě se sem nedostali ti, kterým to bylo psáno."
Harry ztěžka polkl.
"Teď se přece vše urovná. Zemřel jsem. Mí přátelé zabijí Voldemorta. Vše bude jak má být."
"Ne tak docela. Dal jsi život lidem,kterým nebyl souzen. Ronald Weasley,Hermiona Grangerová,Severus Snape,Minerva McGonnagalová mám pokračovat?"
Harryho obličej zachvátil strach.
"Co tím chceš říct?"
"Harry Pottere,to že jsi dobrovolně zemřel Voldemorta nezastaví. Nezachránil jsi je. Ti všichni stejně zemřou."
"Ne to není možné!"
"Zapomněl jsi na věštbu? Jen ty můžeš Voldemorta porazit a zabít."
Harry se zapotácel a klesl na kolena.
"Prosím,nech je žít."
Smrt se zasmála hlasem blízce podobným Voldemortovi.
"Ty žádáš Smrt,aby si nebrala co ji patří? Jsi blázen!"
Mladíkovi se po tvářích kutálely slzy zoufalství.
"Mám ovšem návrh."
Severus chtěl Harryho zastavit,říct mu ať žádnou dohodu neuzavírá,ale věděl,že je pouze ve vzpomínce.
Harry nadějně zvedl hlavu a zadíval se na Smrt.
"Ušetřím ty které jsi svým chováním zachránil. Ty se ovšem vrátíš a zničíš Voldemorta. Po jeho smrti máš jeden den na to,aby ses rozloučil a odešel od svých blízkých."
"Proč?"
"Tohle celé se rozpoutalo jen díky vám dvěma. Na Voldemorta již čeká trest,ovšem ty jsi se neprohřešil tak,aby jsi byl trestán v našem světě. Ovšem tvým trestem bude odloučení. Utrpení bez lásky a štěstí.
Harry nepřemýšlel a okamžitě přitakal.

Severus se vrátil zpět do ředitelny. Pohlédl na obraz bývalého ředitele školy a do naprostého ticha pronesl zlomeným hlasem.
" Zachránil naše životy a teď je pryč."