Bodlo mě to u srdce. Takashi...a Joshi... Znamenám pro Joshiho ještě něco? Miluje mě pořád. Chtěl jsem ho chránit a neustále chci ale...teď je mu souzený Takashi...

Takashi na mě nevěřícně zíral. ,,Takashi. Je tu ale jedna věc, kterou by si měl vědět.'' Takashi na sucho polkl a nechal mě mluvit dál. ,,Mikito je druhým otcem. Vaše buňky se náhodou spojili do jedné a tím pádem jste otci dítěte oba dva.''

Byl jsem šťastný, ačkoliv se budu muset dělit s tím zmetkem, budu trávit s Joshim mnohem více času. Budu ho moct zajistit. Budu s ním.

Já a Shiro jsme vešli zpět do pokoje a já Takashiho probodl pohledem. Podíval se sice na mě, ale nevypadalo vytočeně ani nijak egoistycky. Spíš vypadal šťastně a Joshi to samé. ,,Pojďte za námi.'' Řekl nám. Jistě že jsme šli.

Když přišli za námi a klekli si k nám tak sem začal vysvětlovat. ,,Mikito...otcem dítěte jste ty a Takashi. Vaše buňky se náhodně spojili do jedné a ty si nemohl cítit to co Takashi tak moc protože mě doopravdy máš rád...proto to dítě jak po právu tvoje tak i Takashiho.''

Překvapením mi spadla čelist snad až do sklepa. ,,I moje?'' Opakoval jsem nevěřícně ,,Ano...tak to cítím.'' Objal jsem ho. ,, Je tu ještě jedna věc...'' pokračoval Joshi a já ho pustil.

,,...Můžu umřít...'' Řekl Joshi s klidem v hlase. ,,Cože?!?'' ,,Nezvládnuli porod nebo dítě zemře tak zemřu s ním...'' Byl jsem z toho naprosto v šoku. Joshi...a umřít? To neopustím ,,To nikdy nedopustím.'' Řekl i jsme s Mikitem naráz.
----------------------------------------
Pardon že je to tak krátké ale moc času jsem neměl/a ale příště vám to vynahradím.