30.Kapitola
Toto je zase pro jednu jinou holčinu, aby si nemyslela že na ni nemyslím. Tato kapitola je pro tebe onee san moje. Děkuji ti za všechno sestřičko ;). Snad tohle byl můj poslední průser X). Ta písnička mi tě připomněla ani nevím proč. Na tuto písničku se dobře kreslí. Měl/a bych sem nějakou dát? Třeba black butlers? Boku no hero? Co si jenom řekneš. :)
________________________________________________________________________________
Chvíli jsme zírali na těhotenský test. No jistě že byl pozitivní. Proč by taky nebyl, byli jsme na něj dva a v té nejhorší situaci co být mohla. To je Joshiho hárání, normálně by totiž nebyla možnost že otěhotní tak vysoká. Rukou jsem se opřel o linku a prsty rduhé ruky si promínal spánek. Teď musíme na Joshiho dávat maximální pozor.
Přez to jak mi bylo špatně jsem nemohl usnout a navíc bylo ráno tak proč bych spal. ,,M..Mikito!" Začal jsem ho volat. Chtělo se mi znovu zvracet a to jsem dneska měl jít k Takashimu na týden. Mikito přiběhl a zděšeně se mě hlasitě zeptal. ,,Co?! Co se děje?!?" ,,Já...já..asi..." Ani jsem nedokončil větu a Mikito se mnou v náručí běžel do koupelny kde jsem to trefil přímo do mísy.
,,Nevíš kde se mohl nachladit?" Zeptal jsem se Mikita, který klečel u něj a podpíral ho. ,,No spadl večer do bazénu. Jenomže to už je týden zpět." ,,To nevadí molo se to akorát později projevit." Na Joshim šlo poznat že je zesláblí a tak jsme ho znovu dali do postele. ,,Co mám říct Takashimu?" Zeptal se mě Mikito. ,,Jak to teď myslíš? Vždyť má ty nálady. Joshi se teď k Takashimu nesmí přiblížit." Mikito mi ukázal telefon kde byli zprávy od Takashiho?
Text:
Takashi: Kdy bude u mě? Mám něco nachystat nebo pro něj mám zajed? V kolik?
Mikito: Já nevím. Joshi se necítí dobře...
Takashi: Tak pro něj mám přijed? Do školy ho nepustím a pohlídám ho. Co mu vlastně je? Je to vážné?!?
Zobrazeno
Takashi: Hej!!!
Zobrazeno
Takashi: Co se tam děje?!?
Zobrazeno
Takashi: Sakra mluv ty idiote!!!
Zobrazeno
Takashi: Dost jedu z vám.
Zobrazeno
Tak tohle je problém. Protože co vím tak Takashi je tu do zi minut a tu poslední napsal před třemi.
Ten hňup mi neodepisoval. Rozhodl jsem se že pojedu za nimi. Byl jsem u jeho dveří a došla mi od Mikita SMS. Ani jsem se neobtěžoval se na ni podívat, vyběhl jsem schody a zabušil ja dveře. Otevřel mi Mikito. ,,Ty sis nečetl co jsem ti napsal?" Zamračil se na mě a já mu nasraně odpověděl. Joshiho jsem už výdal jenom při hodiných. Kluci mě od něj drželi dál, šlo to vidět. ,,Ne, pusť mě za ním." Jistě že jsem si všiml mojí agresivity. Zpoza něj vykoukl Shiro. To mě nasralo ještě víc, on sem může a já ne. Zaplačil jsem do dveří a protlačil se dovnitř. ,,Hajzlové mizerní pusťte mě už k němu!" Když jsem dveře rozrazil a dostal se dovnitř, automaticky jsem vběhl do ložnice kde ten malý kocourek ležel v duchnách a hleděl na mě. ,,Takashi!!" Když zavolal moje jméno rozběhl jsem se za ním. Obja jsem ho a on mě. ,,Už jsem u tebe."
Když jsem uviděl Takashiho ve dveřích jako by se ve mě zjevil záblesk světla, který mě projel srdcem. ,,Takashi." byl jsem tak rád že tu se mnou je. co to znamená? Doběhl ke mě a silně mě objal. Obětí jsem mu musel oplatit. ,,Už jsem u tebe." Po těchto slovech jsem si byl jistý že jsem za něj rád.
________________________________________________________________________________
Konec další kapitoly. Onee san uvažuji nad tím že by byl Joshi a Takashi spolu. Mám k tomu motiv a tak...ale mám motiv i na Mikita a Joshiho. Tak pozor X)
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro