Nic kromě polibku jsem mu nevěnoval. Jeho reakce byla velice  zajímavá. Byl celý červený a vyhýbal se příměmu kontaktu s míma očima. Dokonce i spolupracoval. Že by nová hračka? Pak zazvonilo a my jsme se vydali do třídy. Tam jsme si sedli a poslouchali učitelku jako by se nic nestalo.

Začal jsem pomalu usínat. Zavřel jsem oči asi na 5 minut a měl konečně pocit že usnu. Jenomže hlasité zakručení v mém břiše řeklo ''nedal si mi najíst'' a tak jsem se pokusil trochu pohnout. Šlo mi to rozhodně líp než předtím. Nějak jsem se postavil na nohy a pomalu jsem se vydal, opírajíc se všeho možného, do kuchyně.

Nahlédl jsem do skoro plné ledničky. Ježiš ten tu má blbostí. Rozhodl jsem se že udělám řízky, a tak jsem vytáhl všechny ungredience a začal kuchtit.
 
Hodina byla snad nekonečná. Neustále jsem myslel na Joshiho. Chtěl jsem ho mít u sebe a navždy ho chránit, ale teď když je u Takashiho a nevím co mu udělá má o něj strach.

Vůbec jsem nevnímal co se děje v hodině. Budu se muset o Joshiho postarat a ne ho takhle tlačit že zadu.

Konečně skončila škola vyběhl jsem že školy a okamžitě chtěl nasednout do auta, ale zastavil mě Mikito. ,,Vem mě sebou.'' Řekl Mikito neodbitně. ,,Táhni šmejde mám ti ho za dva dny.'' Mikito se na mě zamračil a bez mého svolení si sedl do auta a připásal se. ,,Neptal jsem se tě.'' Měla jsem chuť mu jednou vrazit. Ale nechtěl jsem se hádat a tak jsem prostě sedl do auta a vyjeli jsme.

V autě bylo ticho. Nepromluvil ani já ani Takashi. Ale pak jsem se zeptal. ,,Jak mu bylo?'' Takashi se soustředil na řízení a řekl. ,,Dobře.'' Dál jsem se ho na nic neptal. Když jsme přijeli tak jsme oba vystoupili. Takashi otevřel dveře a nám do nosu udeřila skvělá vůně a do uší se nám linulo tiché šumění smažícího se masa.

Začal jsem ty řízky smažit a ohřívat bramborovou kaši. Nevšiml jsem si toho že někdo vešel dovnitř. Udělat jsem pár porcí asi tak 5. Ani nevím proč tolik. Někdo mě náhle že zadu objal. ,,Joshi jsi v pořádku? Neměl by si ležet a odpočívat?'' Otočil jsem se a uviděl Mikita. Pohladil jsem ho po tváři a řekl mu. ,,Co tady děláš? Měl jsem hlad.'' Takashi za námi jenom stál a sledoval nás.

Díval jsem se na ty dva. Měl jsem vztek a byl jsem z toho i smutný že Joshi preferuje jeho přede mnou. Tak jsem šel do pokoje kde jsem si nechal batoh a skočil obličejem na postel. Uslyšel jsem tiché otevírání dveří.

S Mikito jsme se objali a pak jsem si všiml že tu Takashi není. ,,Pohlídaš prosímtě ty řízky? Musím si s Takashim promluvit.'' Kývl mi na souhlas a daroval mi krátký polibek. Pak jsem došel až k ložnici a potichu nakoukl do místnosti. Ležel na posteli a vypadal jako by byl smutný. ,,Jsi v pořádku?'' Takashi se na mě vyplašeně podíval a já k němu došel a posadil se na postel. Takashi se taky posadil. Nic mi na to neřekl a pak mě z ničeho nic objal.
______________________________________
Lidi po krátké pauze zase další kapitola. Baví vás to?😄