Chào các bạn! Vì nhiều lý do từ nay Truyen2U chính thức đổi tên là Truyen247.Pro. Mong các bạn tiếp tục ủng hộ truy cập tên miền mới này nhé! Mãi yêu... ♥

2. Kapitola

Chvíli jsem se díval na velikou vilu. Pak mě však jeden z chlapů chytil za krk a násilím vytáhl z auta. Zavřískal jsem bolestí jak se mi ruce odlepily od sedačky. Tak nějak jsem dokráčel k vile a slyšel jak jeden z mužů zazvonil.

Uslyšel jsem zvonek a tak jsem dokráčel až ke dveřím abych se podíval kdo otravuje. Otevřel jsem dveře a uviděl dva muže. Jeden držel kluka kterého jsem viděl na té webové stránce. Šlo vidět že s ním zacházeli docela nevrle. Dali mi nějaké papíry které jsem podepsal a zaplatil jim. Pak mi do ruky dali řetěz který vedl až k obojku toho kluka. Kluk okamžitě zvedl hlavu jak ho muži pustili a začaly odcházet.

Zvedl jsem blesku rychle hlavu, chtěl jsem se okamžitě rozběhnout pryč ale zabránil mi v tom obojek na mém krku. Začal jsem na ně křičet. ,,VY BASTARDI!!!" Najednou jsem za sebou uslyšel něčí hlas. ,,Uklidni se kotě." Než jsem se ale stihl podívat za sebe, přehodil si mě dotyčný přes rameno a odnášel si mě do domu. ,,HEJ PUSŤ MĚ!!!." Řval jsem na celé kolo ale nepomohlo mi to jelikož jsem měl ruce svázané.

Neměl šanci utéct. Šel jsem s ním přes obývák až do mého pokoje, kde jsem ho hodil na postel. Strašně sebou cukal.

Doslova mě hodil na postel a já sebou začal cukat a mlet. Vykřikl jsem bolestí když jsem si zalehl ruce. Kluk se na mě divně podíval a otočil mě na břicho. Začal jsem okolo sebe kopat. Musím se přiznat že sem měl docela i strach. ,,Nešij sebou." Řekl kluk ale já ho nehodlal poslechnout. Nakonec jsem ale vysíleně ležel na místě a snažil se popadnout dech. Co to je za úchyla?!?

Konečně se uklidnil a já mu začal rozbalovat ruce. Konečně se mi podařilo rozsukovat lano. ,,Takže...ty jsi Joshi?" Snažil jsem se trochu prolomit ticho. Kluk mi hrubě odpověděl. ,,No, a co má bejt..." Já se ale nenechal odradit a pokračoval jsem. ,,A jsi neko..." Klukovi jsem pomohl se posadit a sáhl do kapsy. ,,Očividně...a ty jsi?".

Nechtělo se mi s ním moc mluvit ale byl jsem mu vděčný alespoň za to že mě rozvázal. Kluk mi s úsměvem odpověděl ,,Já jsem Takashi." Takže tato zrůda co si mě koupila se jmenuje Takashi. Odepnul mi řetěz a já se chtěl rychle zvednout a utéct ale jeho ruka co mě chytila za tričko mě v tom zabránila. Místo řetězu mě na obojek připnul...rolničku. ,,Okamžitě to sundej." Řekl jsem naštvaně ale on jenom se smíchem odporoval. ,,Tak to tedy ne...vypadáš roztomile."

Začal jsem se na celé kolo smát a řehtat. Pak jsem se ale smát přestal a zeptal se. ,,Byl si už někdy ve škole?" On mi jenom uraženě kývl na souhlas. ,,Ok tak za pár dní jdeme spolu do školy." Joshiho oči se snad i rozzářili.

Já a do školy? Najít si přátele? Byl jsem štěstím bez sebe ani nevím jak dlouho jsem nebyl ve škole. No nejspíš tak rok dva ale na druhou stranu, učím se rychle. Pak jsem si ale uvědomil že jsem neko a do kolektivu by mě asi jen tak nevzali ale i tak jsem byl šťastný. ,,Přihlásím tě." byl jsem radostí bez sebe.

--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Já vím ty hrubky. Jen mě za to pls nezabijte :).

Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro