Potter mu stiskl ruku. "To bude dobrý."

Jemu se to říkalo. On je válečný hrdina.

Seděli na lavičce na chodbě bystrozorského oddělení a všechno na Draca řvalo, že tam nemá co dělat. Pohledy procházejících bystrozorů a úředníků mu to nijak neulehčovaly. Když Pastorek řekl ve dvě, tak to znamená ve dvě. Ne ve dvě deset. Ne ve dvě patnáct. Ve dvě. Copak nikdo nedokáže chodit včas?

S Potterem se drželi za ruce jen kvůli nim. Dokud nebude jeho matka volná, oba plány jsou v chodu. Ať tak nebo tak, veřejnost musí věřit, že jsou opravdu spolu.

Konečně Pastorek připlachtil ve svém fialovém kaftanu.

"Harry Pottere, omlouvám se za zdržení!" řekl burácivým hlasem.

Stoupli si a Potter si s Pastorkem potřásl rukou. "Děkujeme, že jsi si na nás udělal čas."

"Jistě." Pastorek se podíval na Draca. "Pane Blacku."

"Draco, prosím," usmál se na něj. Síla přátelství by se teď měla snažit.

"Pane Blacku," zopakoval Pastorek tvrdým hlasem s ještě tvrdším pohledem.

Tak nic. Síla přátelství je k ničemu.

"Opravdu si toho vážíme," řekl Potter a stoupl si blíž k Dracovi.

"Pojďme do mé kanceláře."

Vešli dovnitř za ním a sedli si do křesel před jeho stolem. Kancelář to byla malá, ale Draco musel ocenit, jak je uspořádaná a zorganizovaná. Žádný nepořádek, žádné haldy papírů. Pouze jedna složka na stole, kterou Pastorek vytáhl z jistě kouzly chráněné zásuvky.

"Podíval jsem se na případ, o kterým jsme mluvili," řekl Pastorek Potterovi a střelil po Dracovi pohledem. "Vše proběhlo přesně podle předpisů. Je to bez debat. Je mi líto, ale není důvod případ lady Malfoyové znovu otevírat."

Potter se předklonil. "Zachránila mi život. Lhala Voldemortovi. Kdyby to neudělala, válka by skončila úplně jinak. To musí něco znamenat."

"To ano, ale podepsala svou výpověď, ve které souhlasila se svým trestem. Dvacet let v nápravném zařízení se sníženou ostrahou. Podívejte se sám." Pastorek podal pergamen Potterovi. Ten si ho přečetl a pak ho s pohledem na Pastorka podal Dracovi.

"Proč by to podepsala? Neměla soudní proces."

"Pokud se přiznají, proces být nemusí," řekl Draco bezděčně a dál četl matčino prohlášení. "Jak si myslíš, že skončil ve vězení Sírius? Řekl, že je to jeho vina, a Starostolci to stačilo."

"To přece ale nejde!" namítl vehementně Potter. "To není správný!"

Protočil oči, ale pak si uvědomil, že mají publikum. Sakra. "Není. Máš pravdu." Otočil se k němu a natáhl ruku. Potter ho za ní bez váhání chytil. To bylo dobré. Teď se zachovat jako starostlivý přítel, který jen vysvětluje, jak to funguje. Stiskl ho. "Ty a tví přátelé jste toho udělali už hodně dobrého. Pořád je pro mě někdy těžké přiznat, že to, jak věci vždycky byly, bylo... není ideální. Ale máš pravdu. Jenže, zlato," povzdechl si, "změna je těžká. Chce to trpělivost. Ale podívej se na nás. Jde to. Jestli si myslíš, že by každý měl mít soudní proces, i ten, kdo je očividně a bez debat vinný, dobře. Až se staneš lordem a jestli budeš chtít, můžeš se o takové změny zasadit." Znovu ho stiskl a usmál se. "Vím, že ses o takovou zodpovědnost neprosil, a že to je, jako bys nás zase zachraňoval, ale až se staneš lordem, budeš moci tyhle věci změnit. Proč si myslíš, že se tolik lidí bálo přílivu mudlorozených? Jejich vliv měnil zavedené pořádky. Ukazoval, že jde dělat věci jinak. Ukazuje, že jde dělat věci jinak."

Nepřestřelil? Snažil se neznít jako manipulátor, ale nepovinné soudní spory byly opravdu přežitek a jedna z věcí, kterou by jako lord také změnil.

Potter přikývl. "Vážně nesnáším politiku."

Uchechtl se. "Vůbec se ti nedivím. Ale máš Hermionu a Rona a Nevilla. A profesorku McGonagallovou, Pastorka, Weasleyovi. Máš spoustu lidí, kteří ti s tím rádi pomohou a všechno ti vysvětlí ze svých úhlů pohledu."

"A mám tebe."

Zrovna to se snažil před Pastorkem nezdůrazňovat. "Ano. To je pravda. Udělám ti tolik masáží nohou po náročném dni, kolik budeš potřebovat."

Potter se uchechtl. "Tak jsem to nemyslel."

"Vím, jak jsi to myslel," řekl Draco a taky se usmál. "Nemusíš spěchat. Převezmeš křeslo, až budeš připravený, a jestli vůbec. Jestli ve Starostolci zasedneš až v padesáti, tak ať. Nemusíš zachraňovat svět."

Samozřejmě, že aspoň musí to křeslo mít, aby měl přístup k účtům, ale to teď před Pastorkem rozhodně říkat nebude. Potter se na něj díval, jako by ho to bolelo slyšet. Držel ho čím dál křečovitěji. Drtil mu ruku.

"Jak můžu nezachraňovat svět?" zeptal se tiše. Téměř neslyšně.

Co mu na to má říct?

Potterovi oči se podezřele leskly.

Kurva. Špatný téma. Kurva kurva kruva! Oplatil mu křečovitý stisk. Prostě se starej sám o sebe. Ne. To neznělo dobře. To mu hodí na hlavu. Sobeckým Potter být nedovede. Musí to říct jinak... "Prostě... nejdřív zachraň sám sebe." Od něj to teda sedělo. "Dokud to neuděláš, nemůžeš pomáhat dál, ne? Nejdřív zachraň sám sebe." Jo, to znělo dobře.

"Asi jo..." přiznal Potter a uhnul pohledem. Roztřeseně se nadechl a vlhce se zasmál. "Nejdřív ale vyřešíme tohle, jo? Zachránila mi život, a nikdo to neví!"

Pastorek si odkašlal.

Potter překvapeně pustil Draca.

"Je pravda, že tuto informaci ve složkách nemáme. Z pohledu Ministerstva to oficiálně nevíme."

"Ale změní to něco?" zeptal se Potter.

Vážně přikývl. "Mohlo by."

Draco se vrátil k dokumentu. Byla žena Smrtijeda. Neměla Znamení Zla. Ale Pán zla žil měsíce v jejím domě. Zjistit a rozhodnout, jakou vinu nesla, nebylo pro toho, kdo ji vyslýchal snadné. Nepoužila Nepromíjenou. Nebyla Smrtijedka. Ale přesto... byla se vším příliš úzce propojena.

"Máme ale problém."

Problém? Vzhlédl od pergamenu a podíval se na Pastorka. Ten se teď díval na něj.

"Vaše matka přijala zodpovědnost rodiče za vaše Znamení Zla. Byl jste nezletilý, když jste byl označen. Je to jako by ho přijala za vás, jako by ho měla ona. Kvůli tomu a kvůli vaší velmi podrobné výpovědi se vedly dlouhé debaty. Jak o vaší roli, tak o vašem trestu. Vaše matka se rozhodla přihlásit se k vašemu Znamení, a proto jste byl zproštěn a proto ona, i když její případ byl sám o sobě diskutabilní, byla nakonec odsouzena. Upřímně, pokud se podívám na tu složku, aniž bych věděl to, co jste mi, Harry, řekl, považoval bych to za ideální výsledek. Není v Azkabanu. Po dvaceti letech bude propuštěna a bude mít přístup ke všemu svému majetku. A zároveň zajistila budoucnost pro svého syna."

Draco před ním uhnul pohledem. Teď se cítil ještě hůř. Nejen, že byla ve vězení, když on byl volný, ale ještě to byla jeho vina. Udělala to pro něj.

"Ale zachránila mi život. Zachránila životy nás všech. Je ještě větší hrdina, než já, protože lhala Voldemortovi do očí a prošlo jí to!" namítl Potter.

Draco sebou cukl. "Zase křičíš."

"Promiň. Ale vážně je to nespravedlivý," řekl Potter o poznání tišeji. Otočil se k Pastorkovi a mávl rukou na Draca. "Ani on nevěděl, jaká je hrdinka! Jednou jsem se o tom doma zmínil a on neměl ani páru, o čem to mluvím!"

"Neuvažovali jste na třeba, že měla důvod o tom pomlčet?" zeptal se jich Pastorek.

Ano.

"Ne," zavrtěl Potter hlavou.

Chránila ho.

"Někdo jí to zakázal?" zeptal se Potter.

Pastorek vzal další pergamen. Zaváhal, ale pak ho podal Dracovi. "Víte, co to je?"

Byl to seznam jmen. Všechna, co poznal, patřila Smrtijedům. Ti, co nepoznal, jimi nejspíš byli taky. Nebylo jich tam mnoho, ale všichni tam byli na útěku, pohřešovaní. Možná mrtví, možná živí. Nebezpeční.

Potter se naklonil, aby na to viděl. "Rosier byl Smrtijed, ne?"

Draco přikývl. "Všichni tady. Tohle vypadá jako seznam lidí, kteří se matce budou chtít pomstít, pokud se dozví, že ti zachránila život a zvrátila válku."

"Vaše matka by řekla, že to jsou lidé, kteří vám budou chtít ublížit, pokud se to dozví."

Podíval se na Pastorka a zvedl obočí. "Už jsem krvezrádce. Někteří by řekli i otcovrah. Jaký je v tom rozdíl?"

"Vaše matka si myslí, že dost velký na to, aby to nechtěla riskovat."

"Jak to víte?"

"Zeptal jsem se jí," odpověděl jednoduše.

"A ona vám tohle řekla?"

"Ano. Překvapuje vás to?"

"Spíš by mě zajímalo, co s tím budete dělat. Nemělo by spravedlnosti být učiněno za dost?"

"Vaše matka si nepřeje být propuštěna."

"Moje matka si zaslouží být propuštěna."

"Chcete, abych šel proti její vůli?"

Zhluboka se nadechl. Jestli bude muset. Ale... vždyť přece souhlasila! "Harry ji přesvědčil."

"No..."

Bleskurychle se k němu otočil. "Co, no?!"

"Řekla, že se mohu pokusit ale že se to nepovede. Ale že pokud tě to přesvědčí neudělat nějakou hloupost, tak mi bude vděčná. Ale neřekla mi, proč to nechce. Ale že když se mi to podaří, tak se hádat nebude. Jenže, a to mě teď napadlo, až si mě vezmeš, tak stejně budeš terčem těhlech bastardů, ne? Tak je to jedno, ne? Buď ti půjdou po krku, protože ona zradila Voldemorta, nebo ti půjdou po krku, protože si ty vezmeš jeho vraha."

Protočil oči. "Nejsi vrah."

"A ty nejsi přírodní blond."

Zalapal po dechu. "To jsi neřekl! Měním strany! Takhle se osočovat nenechám!"

Potter ho pleskl po ruce. "Nemluv hlouposti. My máme sušenky. Co mají oni? Má snad temná strana něco lepšího, než sušenky?"

Zkrabatil obočí. "Sušenky s čokoládou."

Teď zalapal po dechu Potter. "S čokoládou! V tom případě jdu s tebou!"

Zasmál se. Ale měl pravdu. Bylo jedno, proč po něm půjdou. Vyjde to nastejno. Zrádce nebo zrádce.

Pastorek si odkašlal. "Svatba?"

Kurva. To mu uniklo.

"Do prdele," řekl Potter vedle něj. Zašklebil se. "Může to zůstat mezi námi? Nikdo o tom ještě neví."

Pastorek mezi nimi přejížděl pohledem. "Jak čerstvé to je?"

"Velmi," řekl Potter rychle.

A teď Draca Pastorek obviní, že Pottera zneužívá.

"V tom případě, blahopřeji."

Co?

"Díky!" usmál se Potter. "Vlastně tak jsme to zjistili. Říkal jsem, že by bylo fajn, kdyby mohla být na naší svatbě, protože nebýt jí, tak nejsme spolu, a Draco to pak chtěl vysvětlit. Nejdřív mi vůbec nechtěl věřit!"

To znělo uvěřitelně. Výborně. Zavrtěl hlavou. "A kdo by tomu věřil? Už takhle to celé působilo jako příliš dobrý sen."

"Ále," řekl rozněžněle Potter a propletl si s ním prsty. "Ty jsi můj sen."

To bylo děsný..

Jemně se usmál a na chvíli zavřel oči, jako by sbíral sílu. "Čím jsem si tě zasloužil?" zašeptal pak. Teď to už určitě přehnal. Pastorkovi musí z nich být zle.

"Jsi chytrý, obětavý, nesobecký, pohledný, mám pokračovat?"

Otevřel oči. "Nesobecký? Jsi si jistý že mluvíš o mně?"

Potter se široce usmál. "Samozřejmě! Nikdo nikdy nebyl tak nesobecky osinou v zadku jako ty!"

Rozesmál se. Jo, to leda.

Podíval se na Pastorka. Vypadal velmi nesvůj. Ale ještě nezvracel. "Omlouvám se," řekl mu. "Vím, že jsme někdy hodně..."

"Zamilovaní," dopověděl Potter a zamával jejich spojenými rukami.

"To taky," řekl, protočil oči a pustil ho, aby si je mohl promnout. "Myslel jsem neprofesionální."

"Takže," řekl Potter. "Myslíte, že dostaneme moji budoucí tchýni z vězení ještě před svatbou?"

Draco zaúpěl a složil hlavu do dlaní.

"Co je?"

"Už takhle mám v patách Věštec a všechny bojovníky za tvou nevinnost. Tohle bude poslední kapka. Tví fanoušci mě vykostí a vykastrují," řekl s hlavou v dlaních. Třeba když to rovnou řekne, tak Pastorka přesvědčí, že to není jeho důvod...

Cítil na zádech ruku. "To bude dobrý. A mluvil jsem s Billem. Těch Huláků by tě mohl zbavit."

Podíval se na něj mezerou mezi prsty. "Vážně?"

Usmál se. "Vážně. Už žádné ošklivé popáleniny a bolesti hlavy!"

"Já tě miluju, víš to?"

Ticho.

Kurva. Ne, Pottere, teď neváhej, tak dobře jim to šlo! Narovnal se a podíval se na něj. "Harry?" Pastorek ví, že se chtějí brát. Bude si myslet, že si už tohle řekli. Neměli by z toho dělat poprask.

Potter mžikl pohledem k Pastorkovi a pak zpátky. Natáhl ruku a Draco ho za ni vzal. "Vím to. Nepochybuj o tom. Nikdy."

To by šlo. Přitakal. "Dobře. Vím, že ti to moc často neříkám, ale... je to tak."

Potter se na něj usmál a druhou rukou ho pohladil po tváři.

Zavřel oči, jako by si ten dotek užíval. Nebylo to to nejhorší, tak to naštěstí nebylo těžké. "Taky tě miluju," zašeptal Potter. "A nikdy o tom nepochybuj, ano? Budu ti to říkat každý den, jestli je potřeba. Nevím, jak jsem si to zasloužil, ale jsem vděčný, že tě mám. Že jsi tu každý den pro mě."

To už trochu přeháněl. Ale Draco to dovede taky. "Ale Harry. Já jsem ten nejšťastnější člověk na světě a vděčný, že tě mám. To já si tě nezasloužím!"

Pastorek si hlasitě odkašlal. "Myslím, že jsme dnes vyřešili, co je třeba." Natáhl ruku a Draco mu podal oba pergameny. "Musíte promluvit před Starostolcem a přesvědčit je, že si zaslouží být volná, aniž by to stálo pana Blacka svobodu. Pokud je přesvědčíte, máte vyhráno."

Potter přikývl a vstal. "Dobře. Děkujeme."

"Ale musíte je přesvědčit, že vám nejde jen o to dostat tchýni z vězení. Obzvlášť, když o tchýni ve vězení by velká část z nich stála."