Percy si povzdechl a sundal si brýle, které začal vehementně čistit. "Nejsem si jistý, jestli je to možné."

"Ale Pastorek říkal, že jo!"

"Bystrozor Pastorek ví, jak dostat viníky do vězení. Ale toto je něco jiného. Dokument, který lady Malfoyová podepsala, to velmi komplikuje."

"Ale zachránila mi život!"

Percy sebou trhnul.

Konečně někdo, komu taky vadí to jeho řvaní.

"Ano, to bylo od ní velmi pěkné. Rozumím tomu. Ale toto je kariéru ničící případ. Jedná se o šedou zónu. Nikdo nemá rád nejednoznačné případy, které by ho mohly stát důležité hlasy ve volbách i při jednotlivých řízeních. Rozhodnutí, jestli by Narcissa Malfoyová měla být volná, rozboří čerstvě uzavřené a stále křehké koalice. Nikdo nebude stát o to, aby byl tento případ přednesen Starostolci. Obávám se, že vás zamítnout již v prvním kole."

Potter začal zase něco namítat. Ale Draco si Percyho pořádně prohlédl. Ještě neskončil. Něco mu vrtalo hlavou. Měl nápad, ale nebyl si jím jistý. Nebo si nebyl jistý jejich reakcí.

Tak ho trochu pobídne. Povzdychl si. "Děkujeme za ochotu," řekl tiše. "Vážím si toho. Opravdu. I když se nedá nic dělat, kdybyste ode mě něco potřeboval, pane Weasley," i když nevěděl, co by to mohlo být, "neváhejte se na mě obrátit. Pojď Harry," řekl poraženecky. "Už jsme ho zdržovali dost. Má důležitou práci." Potter začal něco zase vehementně namítat. Položil mu ruku na rameno a dvakrát ho krátce stiskl. "Udělal jsi, co jsi mohl. Věděli jsme, že šance je malá. Pojď."

Potter zavrtěl hlavou. "Tak to ani omylem. Nevzdáme to přece jen tak! Není správný, že je ve vězení."

Výborně. Jejich znamení si zapamatoval. Teď jen sehrát dostatečné divadýlko. "Už od začátku jsem ti říkal, že je to malá šance. Budeme ji prostě chodit navštěvovat."

"Ale já ji chci mít na naší svatbě!"

Kruci. Tohle s ním zapomněl pokrýt. Měl by si vážně s Potterem ujasnit, kdy tuhle informaci budou říkat a jestli si vůbec uvědomuje, že to ještě nikdo nemá vědět. Vytahuje to směšně často. Ale protestuje perfektně, přesně podle plánu. Zavřel oči, jako by ho to bolelo. "Je jediná, koho kromě tebe mám. Myslíš, že já ne? Ale je načase si to přiznat. Tenhle boj nemůžeš vyhrát ani ty."

Potter se mu vytrhl.

"Ne! Já mámu nemám a ta tvoje mi zachránila život! Nebýt ní tak ani nejsme spolu!"

"Já vím," povzdychl si a zase se po něm natáhl. "Ale můžeme ji chodit navštěvovat. Dvacet let není tak dlouhá doba. Má se tam dobře."

"Sirius byl dvanáct let v Azkabanu a co to s ním udělalo! Já už prostě nechci, aby moje rodina hnila ve vězení, protože Starostolec neumí dělat svou práci!"

Potter vypadal opravdu vynervovaně. Dobrý herec nebo už toho je na něj moc? A Percy na ně zírá a určitě si všeho všímá. Musí něco udělat. Co by teď udělal milující partner? Merline, dej ať ho teď Potter nepraští. Vzal Pottera za ruku a přitáhl ho k sobě. Pevně ho objal. Pohladil ho po vlasech. Bylo to divný. Potter byl celý ztuhlý a jeho nos tlačil Draca do hrudníku. Dál ho ale objímal. "Já vím, Harry, já vím," říkal tiše a doufal, že jim tahle šaráda projde..

"Já ji z toho vězení dostanu," zahuhlal Potter. Pořád byl strašně strnulý. Tomuhle Weasley nemůže věřit. Moment. Co to řekl?

Ztuhl a podíval se přes Pottera na Percyho. Vypadal znepokojeně. Draco se mu nedivil. Nervózně se zasmál. "Harry... ne. Já vím, že bys to dokázal, ale to nejde. To by nechtěla."

"Je mi to jedno. Já bych taky měl být ve vězení. Měl bych být v Azkabanu!"

Zavřel oči, aby se nemusel dívat na Percyho znepokojený obličej a pevněji Pottera objal jako někdo, kdo si o něj opravdu dělá starosti a ne někdo, kdo má strach, že jim to Potter posere a Percy na něj teď hned zavolá bystrozory.. Sklonil hlavu a položil ji na tu Potterovu. "Takhle prosím nemluv."

"Udělal jsem toho za války dost, abych se tam dostal. Jednosměrná jízdenka do Azkabanu!"

O čem to zatraceně mluví!? "Dělal jsi, co jsi musel, abys přežil."

"To ona taky! To ty taky!"

"To je něco jiného," odtušil.

"V čem?" Potter se od něj odtáhl. "Já se snažil ochránit životy těch, co mám rád, vy jste se snažili ochránit životy těch, co máte rádi. Jenom já jsem měl tu kliku, že můj otec umřel, když jsem byl děcko, a nebyl to bastard, který by mě donutil mít Znamení! Ale já měl i kliku. A narozdíl ode mě jsi nikoho nezabil, ani nezacruciatoval, ani nezaimperi-"

Rychle mu zacpal pusu. Šlehl pohledem po Percym. Tohle Potter vážně přehnal. Jestli strčí do Azkabanu jeho, tak k čemu jim to bude? "Už to nikdy neříkej. Bojoval jsi se Smrtijedy. Bojoval jsi s Ty víš kým. Síla lásky a přátelství prostě někdy nestačí."

Potter mu olízl ruku. Fuj. Parchant jeden. Stáhl ji a dal si pozor, aby se netvářil znechuceně. "Tak jak to, že já mám to štěstí, že jsem volný a hrdina, a ty jsi vyděnenec a tvá matka ve vězení? Ona nikoho nezabila! Ona nikoho nezacruciovala!"

Povzdychl si. Na to neměl odpovéď. Ne nějakou, která by jim s Percym pomohla. Znovu Pottera objal a zavřel či. Potter byl míň ztuhlý, ale pořád to bylo hodně nepohodlný. "Chce, abychom dali minulost za hlavu. Abychom byli šťastní. A cituju, chce vnoučata. Aspoň jedno. Prý není fér, že Andromeda už je babička." Ztěžka se zasmál. "Říkala nám, že to nepůjde. A i když mi to rve srdce, co můžeme udělat? Nebudu se vloupávat do vězení. To nechce. Nechtěla by to. Jestli Percy řekl, že to nepůjde, tak to nepůjde."

"Přece se nevzdáme," zahuhlal mu Potter do hábitu. "Jsem přece Nebelvír sakra!"

Protočil oči a usmál se. "Jen budeme bojovat jinak. Není lepší výhry než štastného a spokojeného života, ne? Když Percy řekl, že to nejde, tak to nejde. Musíme se s tím smířit."

Percy si odkašlal. Oba se na něj podívali. "Možná..."

Potter nadskočil. "Vážně?"

Draco si dal pozor, aby jeho výraz vypadal spíš zachmuřeně. Střelil po Percym pohledem. "Nedávejte nám planou naději." Podíval se na Potterův rozzářený úsměv. "Nemůžeme žít jen z ní."

"Starostolec dbá na mínění veřejnosti Pokud bude veřejnost volat po novém slyšení, nezbyde jim nic jiného. Ale... museli byste je přesvědčit, že udělit lady Malfoyové svobodu nebo jí jen umožnit slyšení, je v zájmu jich všech. Všichni si musí myslet, že je to dobrý nápad. Veřejnost to musí chtít a musí z toho být jasné, že to je spravedlivé a správné. A ne že se další Smrtijed dostal na svobodu, protože je bohatý a má konexe," poslední část řekl Dracovi. Zněl jen lehce omluvně, ale Draco neměl sílu se kvůli tomu rozčílit. Byla to pravda. Jeho otec se tak tehdy vězení vyhnul. ale jeho matka...

"Takže co máme dělat?" zeptal se Potter.

Percy zase zaváhal.

"No tak! Ven s tím! Tak zlé to být nemůže!"

"Nejlepší by bylo získat na svou stranu Věštec. Dát jim rozhovor. Nechat je udělat reportáž. Možná i Týdeník čarodějek. Jinotaj... má teď určitou váhu, hlavně u těch, co tíhli k Brumbálovi, ten by také byl dobrou volbou. Upřímně, vzhledem k posledním článkům, které se o vašem vztahu píšou... nebude to lehké. Možná to bude nemožné."

Ano. To by smysl dávalo. A už taky chápal, proč předtím tak váhal. Každý ví, že Potter novináře nesnáší. "Harry... Nemusíš to dělat." Musí to udělat, byla to možná jejich jediná šance. A když to i Percy řekl...

Potter s povzdechl. "Je to správná věc."

"Jen prosím," Percy zaváhal. "Nezmiňoval bych to o Nepromíjených, Harry. To bych už nikdy nezmiňoval."

"Dobře," přikývl stroze. "Ale je to pravda."

"Nechceš být v článku o dalším temném pánovi? Udělat z tebe zlem zkorumpovaného temného mága na vzestupu by nebylo těžké, věř mi." Podíval se na Draca. "I pro korumpujícího by nemuseli jít daleko."

"On s tím ale nemá nic společného! Museli jsme se vloupat ke Gringottům! A ten bastard plivl na Minervu!"

"Harry..." povzdechl si Percy. "O tom přesně mluvím. Tyhle věci neříkej, jestli to nechceš ještě zhoršit. Byla válka, dělal jsi, co jsi musel. Nevytahuj minulost."

"Děkuju," řekl Draco. "Slyšíš? I Percy Weasley, to nejdobřejší, co může být, ti říká, že to máš nechat být. Jeho bys poslechnout mohl, ne?" Podíval se na Percyho. "Děkuju," řekl procítěně.

"To mě nočních můr nezbaví," zamumlal Potter.

A na to mu má říct jako co? Nebyl jediný, kdo je měl. A stěžoval si snad Draco, že půlku noci nespal? Ne, nestěžoval. Stiskl mu ruku. "Budu tě držet celou noc, když bude potřeba. To přece víš."

Potter zčervenal a uhnul pohledem. "Jo, vím."

To se jim povedlo. Úplně ideální ukázkový pár! Usmál se na Percyho. "Děkujeme za pomoc."

"A, ehm,kdy bude svatba?"

Pokrčil rameny. "Ještě nevíme. Chtěli jsme počkat, než se všechno uklidní, poradit se, ale..." podíval se na Pottera, "někdo se nebaví se svými nejlepšími přáteli, takže budeme muset počkat, než někdo přijde k rozumu, a než se někdo udobří."

Percy přikývl. "Měli byste někdy přijít na večeři. Mamka je smutná, že se nám vyhýbáš," řekl Potterovi.

"To říkal Bill taky," poznamenal Draco.

Potter jen zatnul čelist.

"Klidně zůstanu doma, mně to nevadí," řekl Draco jemně. "Ale jsou tvoje rodina. Paní Weasleyová je pro tebe jako matka, říkal jsi mi to." Neříkal, ale každý to věděl. "Neodstrkuj ji, když tak zarputile trváš na tom, že pomůžeš té mé."

Potter zavrtěl hlavou. "Budou se mi tě snažit rozmluvit."

Ušklíbl se. "A oba víme, jak nerad máš, když ti někdo říká, co máš dělat. A oba taky víme, jaký to má úspěch, když se tě někdo k něčemu snaží přemluvit. Ale oni tě znají, ne? Za pokus to stojí, ne?" Potřebuje mít Pottera zadobře se svými lidmi. Nepomůže jim, když budou mít pocit, že jim Pottera ukradl, odloudil a kdo ví co ještě.

Podíval se tázavě na Percyho a pohledem škemral o pomoc.

"Za pokus to rozhodně stojí," řekl Percy. "Harry, podívej se na mě. Kolaboroval jsem s nepřítelem a taky mě přivítali zpátky doma."

"Kolaborovat znamená spolčovat," zašeptal Draco hraně. "Ale on myslí ministra, ne Ty víš koho."

Potter ho praštil pěstí do ramene. Pak si ale povzdychl. "Tak dobře."

"Takže přijdeš?" usmál se Percy.

"Možná."

Draco ho objal kolem ramen a zářivě se na Percyho usmál. "Možná určitě. Přijde. Postarám se o to."