Jack

Po zbytek noci jsem přemýšlel nad tím, co Jacob řekl. Nemohl jsem popřít, že na tom byla část pravdy. Možná to dokonce byla čistě pravda. Když jsem si tohle urovnal v hlavě, bojoval jsem ještě velkou část dne se svým zatraceným egem. Když jsem pak kolem osmé večer vyšel ze sprchy s ručníkem omotaným kolem pasu a chystal se jít obléct, abych zašel za Eleanor, ozvalo se zaklepání na dveře.

,,Ahoj," řekla jmenovaná trochu zadýchaně a pohlédla na můj "ohoz".

,,Ahoj. Děje se něco?"

Bylo trochu děsivé, že je tady. Jako by mi četla myšlenky.

,,Můžu dál?"

,,Jasně," odvětil jsem a ustoupil jí z cesty. Když jsem zavřel dveře, otočil jsem se na ni a nejistě se pousmál. ,,Zdáš se trochu zadýchaná. Nechceš vodu?"

Přikývla a pořád nemohla spustit pohled z mého těla.

,,Jen ji naleju a skočím se obléct."

,,Omlouvám se, že jsem tě takhle přepadla, ale jsem po nemoci a už jsem potřebovala vypadnout ven, takže..."

,,Co ti bylo?"

Mávla rukou. ,,Nic vážného, byla jsem jen nachlazená. Ale už jsem fakt nemohla vystát to válení se na gauči."

,,To se nedivím, evidentně jsi zvyklá stále něco dělat."

,,Jo, tak nějak," řekla a s poděkováním si ode mě převzala sklenici, kterou vypila na ex.

,,Ještě?"

Znervózněla. ,,Ne, já..."

,,Eleanor?"

Sotva jsem to dořekl, vrhla se na mě a propojila svůj jazyk s mým. Matně jsem vnímal, jak jsem upustil sklenici a ta se rozbila o podlahu.

Poslepu jsem ji nasměroval k místu, kde jsem tušil gauč a položil ji na něj. Při tom se mi rozhrnul ručník a jí se při pohledu na mou erekci zrychlil dech. Reagoval jsem na její dotek ve vteřině, což bylo až zoufalé, ale mě to vlastně nezajímalo. 

,,Jsem hloupá, když tohle dělám?"

,,Já nevím," přiznal jsem a stáhl jí šaty. ,,jenže kdyby sis to teď rozmyslela, asi bych vybouchl."

Eleanor se hlasitě zasmála, a když jsem jí začal sát bradavky, toužebně mě tahala za vlasy.

,,Počkej tady."

,,Kam jdeš?" zeptala se se značnou zmateností.

,,Pro kondomy. Hned jsem zpátky."

,,Dobře."

Eleanor

Usmála jsem se na Jackův obnažený zadek a měla sto chutí ho do něj kousnout.

Zrovna jsem se snažila vyprostit z podprsenky, kterou mi Jack stáhl na břicho, když se ozvalo zaklepání na dveře a následné Jacku?

To je Lydie, proběhlo mi hlavou a rychle jsem se oblékla.

Jack se objevil v mém zorném poli oděný v županu. Zřejmě slyšel babiččin hlas až do ložnice.

,,Ano, babičko?"

Stáhla jsem se víc do rohu, ale bylo to zbytečné. Stejně by mě Lydie z chotby nezahlédla.

,,Mohl bys mi prosím pomoct se sundáním té velké mísy na ovoce? Nechce se mi lézt po štaflích."

,,Ovšem, hned jsem tam, jen se převleču."

,,Jsi zlatý, díky moc."

Jack zavřel dveře, zaběhl zpátky do ložnice a vrátil se o několik vteřin později s kalhotami a košilí.

,,Jsem tu hned, ne že mi utečeš."

,,Máš bouli v rozkroku."

Zasmál se a strhl mě na kraj gauče. Když mi zabořil obličej do rozkroku, hlasitě jsem vykřikla.

,,To jen, abych si pojistil, že tu vážně zůstaneš," řekl a upravil si kalhoty tak, aby nic nebylo vidět.

Zavrtěla jsem nad ním hlavou, odhodila šaty stranou a po cestě do kuchyně si dávala pozor, abych nešlápla na střepy. Měla jsem v plánu pomoct mu to uklidit, ale teď jsem na to byla příliš rozrušená. Potřebovala jsem se jen napít, abych uklidnila motání hlavy a pak se vrátit na gauč. Po cestě zpátky jsem omylem zavadila o věci na stole, takže jsem odložila skleničku a... pohlédla na text v zápisníku, který se při pádu ze stolu sám rozevřel.

Svraštila jsem obočí. ,,Ideální partnerka?"

S pusou nevěřícně otevřenou jsem četla všechny Jackovy podmínky pro ideální partnerku a s každým bodem si čím dál víc uvědomovala příčiny té jeho prvotní arogance vůči mé osobě. Nepodobala jsem se ani trochu ženě, po které skutečně toužil, a je už jedno, jestli se to týkalo vzhledu nebo povahy.

Bezděky mi vstoupily do očí slzy. Stále rozevřený deník jsem odložila na stůl a na druhou stránku napsala rozřesenými prsty vzkaz. Pak jsem se rychlostí blesku oblékla a opustila jeho byt.

Jack

,,Tak kde tě mám?" zasmál jsem se a pohlédl směrem ke gauči, který byl prázdný. Neviděl jsem ani její šaty, jen podprsenku ležící na koberci. ,,Takže my si tu budeme hrát na schovávanou?"

Sebral jsem ze země spodní prádlo a už se chystal podívat se po ní v ložnici, když můj zrak padl na rozevřený zápisník. Rozbušilo se mi srdce, když jsem na ještě donedávna prázdné stránce rozpoznal cizí písmo.

Jacku, právě jsem si na svou otázku odpověděla sama. Přesněji řečeno mi na ni odpověděla vedlejší stránka. Byla bych vážně hloupá, kdybych se do toho vědomě pustila. Evidentně nemám nic společného s tvou vizí dokonalé partnerky, takže půjdu raději ven a dám šanci někomu, kdo mě skutečně ocení. Každopádně ti přeji hodně štěstí,

Eleanor.

U pondělní kapitoly jsem psala, že finále bude v neděli, a přesto se mi tu sešlo několik komentářů, že tohle nemůže být konec. Máte pravdu, není, bez rozloučení a poděkování bych příběh vážně neukončila, takže není třeba panikařit😄 V neděli bude finále❤️