Eleanor

Dnešní pracovní den se jevil jako klidný bez jakýchkoliv komplikací nebo nevítaných překvapení. Lidé byli milí a nechodilo jich přespříliš, takže když nastala doba oběda, ani jsem nepřemýšlela, jak si ho prodloužit, abych si trochu oddechla.

Už jsem si brala peněženku, abych si pro něco skočila. Většinou jsem měla ve zvyku připravit si něco doma a sníst si to ve skladu, abych zbytečně neutrácela, ale včera jsem byla tak vyčerpaná, že jsem se jen umyla a flákla sebou do postele.

,,Dobrý den, jen tu někde Eleanor?"

Poskočilo mi srdce a chvíli jsem přemýšlela, že se někam schovám, jenže Lara by mě stejně prozradila, protože netušila, o co tady jde.

,,Ano, je tady."

Dopřála jsem si dlouhý nádech a vystrčila hlavu zpoza rohu. ,,Ahoj?"

Jack pohlédl na mou peněženku. ,,Jestli se jdeš najíst, tak můžeš tu peněženku nechat tady. Platit budu já."

On mě zve na oběd?

,,Chci si jen skočit pro něco malého, za půlhodiny mi pokračuje směna."

,,Prosím, skoč si se mnou na něco pořádného. Chci se ti odvděčit za to, jak jsi mi tuhle pomohla," vysvětlil a podíval se na mou kolegyni, které div netekly sliny.

,,Jacku, to opravdu není nutné, udělala jsem jen to, co bylo třeba."

,,Ahoj, jak to šlape?" usmála se Emily a otočila se na Jacka. ,,Přišel jsi mi udělat tržbu?"

Jack se zasmál. ,,Vlastně jsem ti přišel ukrást Eleanor. Myslíš, že by šlo, aby si prodloužila pauzu? Chci ji vzít na něco dobrého. Vzhledem k tomu, jak reagovala na té párty, si to zaslouží."

Emily pohlédla mým směrem, jako by chtěla vyčíst, co si o tom myslím. A protože jsem měla ve tváři naprostý pokerface, řekla jen: ,,Ale jistě, jen ať si odpočine. A ty si, Laro, taky můžeš prodloužit čas na oběd, ať je to fér. Chodí dneska hodně lidí?"

,,Dnes je to klidnější, tak děkuji," odvětila Lara s úsměvem a znovu se zadívala na Jacka.

Emily přikývla a taky se podívala na Jacka. ,,Hojí se to dobře?"

,,Už o tom téměř nevím, neboj," uklidnil ji a pokynul směrem ke dveřím, aby mi dal najevo, ať ho následuji z obchodu ven.

**

Usadili jsme se v zalidněné restauraci sídlící uvnitř obchodního centra. Po cestě sem jsme narazili na Margaret, která se podle všeho znala s Jackem daleko lépe, než bych očekávala. A i když jsme spolu vždycky měly dobré vztahy, najednou se na mě dívala jako na hmyz, který jí stojí v cestě, což bylo směšné. Sama viděla, jak stojím dobrý půlmetr od něj jako jeho sestra, vůbec mezi námi nevyzařovala žádná sexualita.

,,Netušila jsem, že se kamarádíš s Margaret," nadhodila jsem, když nám přinesli jídelní lístky a Jack objednal nějaké červené víno, jehož název jsem si nebyla schopna zapamatovat.

,,My žádní velcí kamarádi nejsme," řekl a pozorně se začetl do tamní nabídky jídla. Přemýšlela jsem, že se budu vyptávat dál, jenže pak mi došlo, že mi do toho vůbec nic není, takže jsem se rozhodla nechat to být.

**

Jídlo tu měli výborné, to se musí nechat, a to víno taky nebylo vůbec špatné. Jenom jsem se s ním musela krotit, protože jsem před sebou měla dalších několik hodin v práci. Proto jsem taky každý doušek zapíjela hlazenou vodou, abych to zředila.

,,Kolik je hodin?"

Jack vševědoucně nadzvedl obočí. ,,Jsme tu čtyřicet minut, ale to neznamená, že musíš s plným žaludkem okamžitě mašírovat zpátky za kasu."

,,U někoho to takhle funguje, já holt nejsem pánem svého času," řekla jsem a chtěla dopít zbytek vína na ex, abych už vážně šla, jenže jsem se napila až moc, víno mi zaskočilo a začala jsem se kuckat.

Jack už se zvedal, aby mi pomohl.

,,Eh, dobrý, jsem v pohodě."

,,Až na..." pokynul váhavě směrem k mým šatům a já shledala, že jsem se je pokecala.

Doprčic! Jak můžu být pánem svého času, když neumím ani polykat!

,,Sakra!"

,,Můžeš mi říct, proč nosíš do práce šaty?"

,,Jsou praktické a nenápadné. Nerada nosím kalhoty a Emily mi je povolila," vysvětlila jsem a chtělo se mi brečet.

Co když jsem si je zničila?

,,Omluv mě, zkusím je vyčistit mýdlem," řekla jsem a v rychlosti zapadla na dámy. O pět minut později jsem se vrátila jako hromádka neštěstí. Nechtělo to pustit. Svezla jsem se na židli a složila si hlavu do dlaní. Slyšela jsem Jacka, jak říká, že zaplatí.

,,Pojď, jdeme koupit nové šaty."

Nevěřícně jsem k němu zvedla pohled. ,,Jacku, aby bylo jasno, to že ty i Emily máte prachy ještě neznamená, že si ze mě budete dělat panenku na hraní. Já nejsem žádná posraná Annabelle!"

Jackovi v očích na chvíli zasvítilo. Evidentně se dobře bavil.

,,Eleanor, mně neublíží, když ti koupím šaty. Je vlastně dobře, že sis ty žluté polila, už to chtělo změnu."

,,Já jsem byla spojená," řekla jsem a založila si ruce na prsou.

**

,,Přestaň trucovat a zapluj do kabinky, něco ti přinesu."

,,Chci si šaty vybrat sama."

,,Žádný takový, akorát se budeš snažit najít ty nejlevnější."

To jsem tak čitelná?

Vyzkoušela jsem snad patery šaty, ale žádné mi neseděly, za což jsem byla vděčná. Sice bych tuhle komedii už ráda ukončila, ale vzhledem k tomu, že jsme se nacházeli v malinkatém butiku, kde měli od každého kousku jen jednu velikost, a tudíž tu bylo všechno hrozně mastné, jsem byla raději, že to ještě zkusíme někde jinde.

Obchod hned vedle byl značně větší a působil vhodněji k mým poměrům. Vybrala jsem si pár kousků, které by mi mohly sedět a slušet, načež jsem si to beze slova namířila ke kabinkám, u kterých mi došlo, že ani tenhle obchod nemá s mými poměry co dočinění. Všechno tu bylo tak nablýskané, voňavé a do každé kabinky by se vešlo klidně deset lidí, ne-li víc. Ale bylo fajn, že jsem tu neměla prodavačku přímo za zadkem. Zato jsem ale měla za zadkem někoho jiného...

,,Počkej tady," přikázala jsem a pracně za sebou zatáhla těžký tmavě rudý závěs, který se táhl od země až vysoko ke stropu.

Třetí šaty v řadě mi sedly dokonale. S úsměvem jsem se chvíli prohlížela v zrcadle. Světle růžové šaty se vzorem malinkých žluto modrých motýlků byly přesně můj styl. A stály "jenom" něco málo přes padesát dolarů, což bych si sama za žádných okolností nekoupila.

Asi si je vezmu, ať už mi dá ten módní guru pokoj.

,,Tak co? budeš hotová ještě dnes?" zeptal se Jack a odhrnul závěs.

,,Příště se zeptej, jestli můžeš vstoupit! Co kdybych byla nahá?" obořila jsem se na něj se srdcem až v krku. Naše oči se setkaly v zrcadle.

,,Už jsem tě viděl nahou, pokud si dobře vzpomínám," řekl a vstoupil do kabinky.

Rozhodla jsem se, že na jeho poznámku nebudu reagovat. ,,Vezmu si tyhle, jsou pěkné."

,,A zřejmě levné?"

,,Nekoukala jsem na cenu," zalhala jsem. ,,prostě se mi líbí."

,,Uznávám, že jsou hezké."

,,Ale stejně jsem ti sem ještě pár kousků přinesl."

Byla jsem tak přišpendlená k jeho očím, že jsem si dalších šatů ani nevšimla.

,,Já už nic nechci. Jenom mi prosím rozepni ten zip na zádech. Nevím, jak se mi předtím povedlo zkroutit ruce tak, abych si je zapnula."

Zamračil se. ,,Tak to není moc praktické, abys měla takové šaty."

Zavrtěla jsem hlavou. ,,Proč?"

,,Protože ti je nemá kdo rozepnout."

Ty jsi fakt takový...

Znovu jsem se s ním střetla pohledem v zrcadle. ,,Však já se to naučím. Teď mi ale pomoc."

Samolibě se usmál a přešel ke mně blíž. Když jsem ucítila, že mi látka na zádech povolila, přidržela jsem si šaty v oblasti hrudníku. ,,Díky. Počkej venku."

,,Ne."

Otočila jsem se na něj. ,,Jaký ne?"

Pokrčil rameny. ,,Prostě ne."

Jack

Její neklidný dech mě pošimral na tváři. Pomalu jsem jí dlaní vyjel po šatech až k hrudníku a donutil ji pustit látku.

,,Jacku, tohle přece nemůžeme," vydechla a já téměř slyšel její rychle bušící srdce.

Šaty dopadly těžce na zem a já pohlédl na její titěrné černé kalhotky. Podprsenku neměla. Bezmyšlenkovitě jsem se skrčil a začal jí sát bradavky. Překvapeně vykřikla a já v zrcadle zahlédl, jak si přiložila dlaň na ústa. Na chvíli jsem se narovnal,  s netrpělivým výdechem ji opřel o zeď a donutil ji obtočit mi nohy kolem pasu. Než jsem se jí vrhl na rty, přejel jsem po nich bříškem palce, který se mi okamžitě navlhčil. ,,Kruci, jak dlouho jsem tohle chtěl udělat."

,,Jacku, já..."

,,Zmlkni," zavrčel jsem a hladově spojil svůj jazyk s jejím. Při tom jsem pravačkou doputoval k jejím kalhotkám a přes hladkou látku zatlačil na nejcitlivější bod. Znovu vykřikla, tentokrát ale ne tak hlasitě, protože se její žadonící projev rozkoše ztratil v mých ústech.

,,Jacku, počkej!"

Celý zadýchaný a roztoužený jsem na ni pohlédl přivřenýma očima.

,,Já... já mám ženské dny," řekla a po tvářích se jí rozlil ruměnec.

,,Chápu," řekl jsem, ale v duchu jsem křičel. Nemohl jsem ji vinit za její ženství, ale, kurva, byl jsem jako časovaná bomba! ,,ale takhle odsud nemůžu."

Přikývla a nemotorně mi rozepnula poklopec. S vděkem jsem ji znovu začal líbat. Když mě chytila do dlaně a přejela s ní od kořenu až ke špičce žaludu, tlumeně jsem zasténal. V životě jsem se necítil víc nadržený a měl jsem co dělat, abych se ihned neudělal.

,,Neboj se toho, stiskni mě pevněji."

,,Nechci ti ublížit," špitla roztřeseným hlasem a já se se zavřenýma očima usmál. ,,Tím mi neublížíš, věř mi."

A tak mě poslechla. Její stisk zesílil a ruka zrychlila. Zapřel jsem se dlaní o zeď a v druhé jí tiskl zadek, zatímco jsem ji líbal na rty, oční víčka, čelo, krk...

,,Eleanor... Bože, Eleanor! Ahhhh!"

Kurva...

S rozmotanou hlavou jsem otevřel oči a sledoval, jak jí mé sperma stéká po břiše až ke kalhotkám. Tiše jsem se zasmál a znovu ji políbil. ,,Zdá se, že nebudeš prát jenom šaty."