24. kapitola
Jack
S Eleanor jsem se neviděl už přes měsíc. Zřejmě byla ta debilní kletba po dovolené v Evropě zrušena. Osud usoudil, že kdybychom na sebe měli i nadále narážet, nejspíš bychom se povraždili. Jak se ale ukázalo, ani osud nedosáhne na neplánované večírky u Emily a Jacoba. Tedy, oni ho asi už nějakou dobu plánovali, ale samozřejmě se o něm neobtěžovali říct s určitým předstihem.
Omezenci.
Chvíli jsem přemýšlel, že bych se z toho nějak vyvlékl, jenže Jacob na mém příchodu trval. Prý to bylo velmi důležité.
Kolem sedmé večer se na jejich rozlehlém venkovním prostoru sešlo okolo třiceti lidí, což znamenalo, že se jedná o něco více soukromého. Aspoň mi to tak připadalo. Když na to přišlo, byli schopni na svoje slavné večírky pozvat i před padesát hostů. A to byl taky patrně důvod, proč jsme na sebe s Eleanor v tom houfu lidí nikdy předtím nenarazili.
Dneska bychom ale měli příliš velké štěstí, kdyby se to vrátilo do starých kolejí a my od sebe měli svatý klid a pokoj. Pro jistotu jsem si na sebe vzal své nejstarší džíny a obyčejné tričko.
,,Tak tady tě mám!" ozvalo se mi za zády. Otočil jsem se a s úlevou zjistil, že je to jen Margaret. Byla okouzlující jako vždy a usmívala se na mě jako sluníčko, což vypovídalo o tom, že jsem ji svým nedávným odmítnutím zase tolik neurazil.
A i kdyby...
,,Jak se máš? Už jsem tě nějakou dobu neviděla."
,,Mám se dobře, co ty?"
,,Jde to," řekla a sklopila oči ke svému stříbrnému náramku. ,,S někým se teď vídám. Vlastně se s ním vídám už nějakou dobu."
Trošku provokativně jsem nadzvedl obočí. ,,Takže jsme se prolínali."
,,Ne, tak to nebylo. Držela jsem se s ním kvůli tobě dost zpátky, ale už si nechci dělat plané naděje."
To mě docela překvapilo. Měl jsem za to, že už si dávno žádné naděje nedělá. Že v tom máme jasno.
,,Dobře," řekl jsem jen a vzal ze stolu dvě skleničky s vínem. ,,Tak na tebe a tvého nového přítele."
S úsměvem si se mnou přiťukla a krátce se napila. ,,Díky."
Váhavě jsem se na ni usmál a byl jsem trochu nesvůj. Ne kvůli tomu, co mi řekla, ale spíš jakým způsobem. Celé to znělo tak uměle a přiškrceně, že by si toho všiml i největší blbec. Tohle Margaret zrovna dvakrát nešlo.
Ženské a jejich pitomá nutkání se furt s někým vázat.
Když se Margaret vzdálila, rozhlédl jsem se po okolí v naději, že někde spatřím Jacoba. V tu chvíli se odněkud za rohem vily ozval hlas vycházející z mikrofonu: ,,Vážení přátelé a rodino, mohli byste nám na chvíli věnovat plnou pozornost?"
Se svraštěným obočím jsem společně s ostatními přešel blíž a spatřil Emily, jak s úsměvem od ucha k uchu stojí po boku svého dvojnásobného manžela a čeká, co z něj vypadne.
,,Naše dnešní shledání nevzniklo jen tak pro nic za nic," začal Jacob a vzal Emily kolem ramen. ,,Vlastně se jedná o něco velmi důležitého."
Jestli se hodlají vzít potřetí, tak už se jim na to každý-
,,S radostí vám chceme oznámit, že za pár měsíců budeme tři!"
Asi se to dalo očekávat, ale stejně mi trochu poklesla brada. Za hlasitého potlesku jsem ztěžka polkl a snažil se zbavit představy, jak mi bude Jacob cpát do klína podělané, uřvané mrně.
Chvíli trvalo, než jsem se k nim probojoval, aby si mohli vyslechnout mé gratulace. Pak jsem se moudře odklidil zpátky ke stolům s občerstvením a v tu chvíli jsem ji spatřil. Eleanor stála u zákusků, jak jinak, a se zavřenýma očima si vychutnávala narůžovělý kus dortu. Když si pak setřela polevu z koutků úst, strčila si prst do pusy a následně se olízla, musel jsem taky na chvíli zavřít oči, aby se ovládl.
,,To tam medituješ?"
Zaostřil jsem na její vyčkávavý pohled.
,,Jen mě trochu bolí hlava," řekl jsem spěšně a chvíli otálel, než jsem se k ní přiblížil. Zřejmě jsem se někde uvnitř strachoval, aby na mě zase něco nevykydla.
,,Jak se vede?" zeptala se, když mezi námi začalo panovat až příliš dlouhé ticho.
Ledabyle jsem pokrčil rameny. ,,Normálně. Co ty?"
,,Taky. A babička?"
,,Je v pohodě. Akorát si myslím, že by byla vděčná, kdyby už skončila ta vedra. Má z toho migrény."
Eleanor se usmála, vzala si další sousto a s plnou pusou zahuhlala: ,,To není sama."
,,Ty budeš mít migrény spíš z nadbytku cukru," řekl jsem a nenápadně si ji prohlédl od hlavy až k patě. Měla na sobě zase ty žluté šaty a sandálky na nižším podpatku. Sice nebyla tak pevná, jak já preferuji, ale byla poměrně štíhlá, což mi vzhledem k jejímu stravování bez jakéhokoliv řádu přišlo dost nefér.
Spoustu lidí přibírá pomalu i z vody a Eleanor si tu hltá kousky dortu jako by to byly maličké lentilky.
,,Na ten je můj metabolismus zvyklý," odvětila se samolibým úsměvem a schválně si vzala ještě jeden kus.
,,Co říkáš na tu novinku?" zeptal jsem se, abych změnil téma.
Olízla si prst a přivřela na mě oči.
Nechce toho nechat?
,,Já už to nějakou dobu vím. Emily byla v devátém týdnu, když jsem se to dozvěděla. Aspoň už víme, proč jí bylo na letišti tak zle."
Přikývl jsem a v duchu děkoval za to, že jsem se narodil s penisem. To by mi tak ještě scházelo, abych si zvesela souložil a několik dní nato zvracel po dobu dalších x měsíců. Netuším, proč to příroda zařídila zrovna takhle, ale je to pěkně ujeté!
**
O pár hodin později jsem v doprovodu nočního zahradního osvětlení poslouchal naprosto euforickou Emily, jak se těší, až budu defacto strýčkem, zatímco jsem s potlačeným smíchem přemýšlel, jak vtipné je, když někdo na večírku nesmí pít a pak z frustrace působí víc nacucaně než všichni ostatní. Kdyby nebyla tak očividně šťastná, bylo by mi jí líto.
,,Už ho nech, miláčku," zasmál se Jake a poplácal mě po rameni. ,,Očekáváme od tebe nějaké rozkošné bodíčko."
,,Třeba s nápisem Praskl kondom?" zasmál jsem se a pohlédl na Emily, která se tvářila... šokovaně. A koukala někam za mě. Rychle jsem následoval její pohled a zaregistroval nějakého chlápka, který se jen kousek od nás snažil získat Eleanorninu pozornost. A ne zrovna jemným způsobem - jednou rukou jí pevně tiskl rameno a druhou jí promačkával tváře, aby otevřela pusu.
Co to do prdele...?
Rozhodně jsem se vydal jejich směrem a zatahal ho za látku košile, abych ho od ní odtáhl. Vůbec jsem netušil, kdo to je a bylo mi to úplně u zadku. ,,Co si o sobě myslíte?"
,,Dej si odchod, kokote" odvětil opile a lehce se zapotácel. Jeho značná arogantnost mě rozpálila doběla. ,,Cos to řekl, ubožáku?"
,,Jacku, nech to být," zaslechl jsem Eleanor, ale nedokázal jsem ji poslechnout. ,,Cos po ní chtěl?"
,,Brácho, já ti nechci kazit tenhle dramatický výstup, ale bráníš tady obyčejnou kurvu," řekl a plavýma očima vyhledal Eleanor. Tvářila se vyděšeně a poníženě. Ani jsem se nemusel rozhlížet okolo. Bylo mi jasné, že se všichni dívají. Stiskl jsem jeho košili pevněji. ,,Jak jsi ji to právě nazval?"
,,Dělá čůzu v klubu Bon Appetit," zasmál se a zakmital na ní špičkou jazyka. Byl odporný. ,,A teď si tady bude hrát na slušňačku v nevinných šatičkách? Proč tě tehle model tak brání, kundičko? To se díky tobě musel asi řádně vystříkat."
Poslední tečka. Rozpřáhl jsem se a vší silou ho udeřil pěstí do obličeje. Zamrkal a o několik kroků couvl.. K mému překvapení ale nespadl a ke všemu se velmi rychle vzpamatoval, načež se rozhodl přejít do protiútoku.
,,Přestaňte! Jacobe, řekni jim něco!" vykřikla Emily.
Vyhnul jsem se další ráně a skrčený mu osou těla zatlačil do břicha. Ten grázl mě ale stihl chytit kolem pasu, takže jsme sebou oba třískli o stůl, který se pod naší vahou roztříštil. S vyjeknutím jsem ho kopl do břicha s hlasitě sykl. Cítil jsem najednou ostrou bolest v oblasti lopatek.
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro