Jack

Vjel jsem jí prsty do vlasů a zhoupl se v bocích, aby se o ní otřel. Zasténala mi do úst a mně z toho škublo ve slabinách.

,,Co jsi řekl tomu barmanovi?"

,,Že máš přítele."

,,Proč?" vydechla mi do úst a přejela mi levou rukou přes hrudník až k břichu. ,,Vadí ti představa, že na mě sahá někdo jiný?"

,,Ano, vadí! A teď už sklapni."

Zasmála se a nechala se od mě natisknout na posuvné dveře sprchy. ,,Proč jsi občas takový idiot? Mám pocit, že mě odcuzuješ."

Bože, kéž by mlčela...

Na chvíli jsem se odtáhl, abych jí viděl do očí. A v tu chvíli mi došlo, jakou hloupost tady provádíme.

Pokud to uděláme, ona se upne na vytváření vizí o naší budoucnosti, která nikdy nenastane a budu v jejích očích za ještě většího hajzla. Mohlo by to mezi námi způsobit až příliš velké dusno.

,,Pojďme si lehnout, Eleanor," vydechl jsem a už po několikáté se jí zahleděl na hrudník. Stačilo se sehnout, vzít do úst její bradavky a sát je do zešílení. Při té představě se mi doslova sbíhaly sliny, jenže tohle jsme zkrátka nemohli. Bylo to nepřípustné.

,,Proč?"

,,Protože jinak budeme moc unavení," vysvětlil jsem.

,,Ne, já myslím... proč? Proč se necháš a pak mi následně odporuješ a chováš se odmítavě?" nadzvedla obočí a byla najednou daleko střízlivější.

,,Já nevím," přiznal jsem, protože to bylo vše, co jsem jí na to mohl říct.

,,Chceš mě, Jacku?"

Chtěl jsem ji. Šla v podstatě proti všem pravidlům, které jsem měl vůči partnerce stanové, a navzdory tomu jsem ji chtěl. Vůbec se mi to nelíbilo, protože jsem se v sobě nevyznal.

Eleanor zavrtěla hlavou a vyhnula se při tom mému pohledu. Vylezla ze sprchy, omotala kolem sebe ručník a zavřela za sebou dveře. Chvíli jsem na ně zíral a pak stočil kouhoutek na opačnou stranu, abych na sebe pustil studenou vodu.

**

O celou večnost, alespoň mi to tak připadalo, později jsem tiše vyšel z koupelny a našel Eleanor ležet na posteli zakrytou lehkou přikrývkou. Její ručník jsem nikde neviděl, takže jsem předpokládal, že ho má pořád na sobě. Váhavě jsem se vsunul pod deku vedle ní. Ano, nechala si ho na sobě. Opatrně jsem se zapřel paží podél jejího temene a naklonil se tak, abych jí viděl do tváře. Pravidelně oddechovala a občas z ní vyjelo i chrupnutí. Zamračil jsem se, když jsem se zaznamenal, že má v koutku oka slzu, která jí zrovna přetékala přes kořen nosu na druhé víčko. Ubrečela se ke spánku.

,,Do hajzlu," zahřměl jsem tiše a složil se stejně jako ona do embria. Ani jsem o tom moc nepřemýšlel a instinktivně kolem ní utáhl paže. Trochu se zavrtěla, ale dál pravidelně oddychovala. Přivřel jsem oči a přičichl si k jejím zvlhlým vlasům, které mě chladily na hrudi. Takhle v přítmí a namočené působily téměř hnědě. Zavrtěl jsem nad sebou hlavou a zabořil hlavu hlouběji do polštáře. Navzdory záplavě pomatených myšlenek a rozpálené kůži jsem rychle usnul, pevně natiskutý na ženskou, která mě doháněla k šílenství.