Jack

Eleanor mi v mžiku zmizela z dohledu a já přemýšlel, jestli ji mam následovat. Evidentně se běžela zeptat, co tady dělám. Začínal jsem mít podezření, že tohle není žádná náhoda. Už prve ta záležitost s kytkami byla zvláští.

Jestli se na nás ti dva domluvili...

,,Můžete mi prozradit, kdy jste mi hodlali říct, že je tu s námi Jack?" zeptala Eleanor a já nastražil uši. Chvíli jsem se nedočkal žádné odezvy, když nakonec promluvila Emily: ,,Prosím?"

,,Jaký prosím? Proč jste mi neřekli, že je tu s námi Jack?"

,,On je tu Jack, lásko?"

Nastala další odmlka. Začínal jsem být pěkně zmatený.

,,Ano, je. Pozval jsem ho, akorát jsem se o tom ještě nezmínil. Letěl o pár hodin později a já mu řekl, ať klidně přespí v kajutě. Udal jsem mu přesnou polohu a předal klíče, takže jsem věděl, že to tu bez nás v pohodě zvládne. Chtěl si stejně jako El odpočinout od práce, tak jsem si řekl, že tohle by mu mohlo pomoct."

,,Dobře, ale to jsi nám přece mohl říct," namítla Emily a já jsem téměř slyšel, jak Eleanor uvnitř křičí. Sám jsem na tom nebyl o moc lépe. Opravdu jsem si chtěl odpočinout, ale představoval jsem si to trošku jinak.

Začínal jsem být přesvědčený, že jsme s Eleanor prokletí. Nějaká výšší síla, evidentně pěkně vychcaná, nám od svatby neustále křížila cesty.

,,Nevěděl jsem, že je to tak důležité," odvětil Jacob a já váhavě vyšel zpoza rohu. ,,Ahoj, Emily, promiň, myslel jsem, že o tom víš."

,,No, nevěděla. Asi budeme muset zapracovat na komunikaci, Jaku, to s tím zalitím kytek jsme taky úplně nezvládli."

,,To ani my ne," ozvala se Eleanor a váhavě na mě pohlédla. ,,Věřím, že jsme je nakonec vůbec nezalili."

,,Máš pravdu, měl jsem se o tom zmínit," přiznal Jacob a rozpačitě se usmál. ,,Omlouvám se."

Emily zavrtěla hlavou a vtiskla mu rychlou pusu na tvář. ,,Vy chlapi jste vážně z Marsu, mě by v životě nenapadlo se o tom nezmínit."

Jenže to ani Jacoba, proběhlo mi bezděky hlavou. Zatímco jsem zkoumal ten jeho "nevinný" pohled, začínalo mi docházet, že byl můj prvnotní pocit oprávněný. On celou tu dobu mlčel záměrně.

**

,,Možná bychom si mohli otřevřít víno, co říkáte?" zeptala se Emily a téměř zoufale se vrhla po nejbližší flašce.

Tahle naše čtveřice, to byl neskutečný trapas! Většinu večera jsme strávili tím, že jsme po sobě těkali rozpačitými pohledy, zatímco jsme se snažili předstírat, že si tuhle dovču ohromně užíváme. Nevím, jestli Emily tušila, co její muž provádí. Možná to dokonce hrála s ním... Pokud to tak bylo, mohla se dát rovnou na hereckou dráhu. Nevím, co si od toho Jacob sliboval, ale byl jsem si víc než jistý, že Eleanor mi pomůže přesvědčit ho, že se snaží zbytečně. EXTRÉMNĚ ZBYTEČNĚ.

Eleanor

Měla jsem chuť se na místě zabít. Seděla jsem osamocená v rohu pohovky a s přivřenýma očima sledovala, jak se už značně přiopilý Jacob lísá k Emily, která mu vysvětlovala, ať ji kouká pustit, protože potřebuje zkontrolovat, jestli plujeme správně.

,,Za necelých dvacet minut jsme v přístavu. Zajdeme si někam do baru," rozhodla Emily, protože tenhle způsob zábavy ji evidentně nenaplňoval.

Souostroví Santorini! Budu mít možnost utéct!

**

,,Půjdeme do toho baru támhle, dobře?"

,,Jasně," přitakala Emily. ,,Za chvíli jsme u vás."

Nechala jsem se kapitulačně zatáhnout do jejich manželské kajuty.

,,El, přísáhám bohu, že s tím nemám nic společného! Je mi jasné, že tě asi naštvalo, když mi pověděl o tom, že tě viděl v klubu, takže bych musela být naprostá mrcha, abych tě takhle vystavila jeho společnosti."

,,Vždyť já vím," usmála jsem se unaveně a kecla si na kraj postele. ,,A Jake to taky určitě nemyslel špatně, jenže... eh, Emily, já ho tu tak strašně nechci!"

,,Možná mu křivdíš... Znám Jacka už nějakou dobu a není zas tak špatný. Jen chvíli trvá, než si k němu najdeš cestu."

,,Jo, jenže takhle cesta je prorostlá jedovatými rostlinami, bažinami a na každém rohu čeká had."

Moje kamarádka se hlasitě zasmála. ,,Víš co? Možná by sis s ním měla trošku pohrát."

,,Mohla bych ho hodin do hromady střepů, třeba se vážně pobavíme."

,,Ach jo... Chyť si vlasy do culíku, chci tě nalíčit."

,,Jsem nalíčená," namítla jsem.

,,Máš jenom trapnou řasenku, to je na párty v Řecku hodně slabé."

Zvedla jsem oči v sloup a pak je zavřela. Už jsem ani neměla sílu hádat se.

Stále hodlám podniknout útěk na místě, které vůbec neznám a s nějvětší pravděpodobností u toho umřu, ale aspoň se tak stane s tunou makeupu a...

,,Ne, tohle si na sebe rozhodně nevezmu!"

,,Ale vezmeš," usmála se Emily ve stylu Mně se neubráníš, kotě.

Pohlédla jsem na lesklé červené šaty a lodičky ve stejné barvě. ,,V tomhle mi bude vidět úplně všechno!"

,,Je tu vedro, přece si nevezmeš neopren. A navíc," přistoupila ke mně blíž a naklonila se mi k uchu. ,,já vím, že si s ním chceš hrát."

,,Nechci," zalhala jsem.

,,Ale ano, chceš. Jestli na něj máš vztek, tyhle šatičky jsou skvělým způsobem, jak ho dohnat k šílenství. Nebuď hloupá, přece bys nepromarnila takovou příležitost."

Jen dávám vědět, že od příštího týdne budu vydávat kapitoly jako dnes až v 19:30, díky za pochopení:)