//Amy//

Ze svatby jsme se vrátili docela brzy,ale i tak  jsme byli dost unavení na to ,abychom lehli a usli.Mě ale nedala spát starost o Melody a Doktora.Kde asi jsou? No jo kdekoliv ,kde je to úžasné.Vzala jsem si prášek na spání a už bez problémů jsem usla.Ráno se Rory zbudil jako první a udělal sndani."Nevíš v kolik mají ti dva přijet?" zeptal se Rory i když věděl ,že nemám tušení.V tu chvíli se ozval zvuk TARDIS a my jen čekali na instrukce.Doktor jen vystrčil hlavu ze dveří a já a Rory jsme stáli v pozoru."Deset minut..Klepejte!" Řekl Doktor a zase zalezl do TARDIS.Rory už byl oblečený a já na sebe sprostě hodila první věc co mi spadla do rukou ze skříně.Potom jsem se jen tak letmo učesala a Rory absolutně ignoroval Doktorovu žádost a vtrhl do dveří.No... to bude zajímavé řekla jsem si pro sebe a vešla do dveří.K mému překvapení tam ani neležel můj manžel v bezvědomí nebo se sekerou. Prostě si normálně povídali což mě potěšilo "Tak kde jste byli?" zeptala jsem se zvědavě a rázem se mi dostala odpověď "Na vodopádech,byli moc krásné." Řekla Melody a Doktor ji doplnil:"A shodli jsme se že vás vezmeme na Pyrovillii." "Jojo" Potvrdila Melody.Doktor převzal řízení ,ale než stihl nastavit souřdnice TARDIS s námi někam letěla sama."Doktore co se to děje ?!" vykřikla jsem a najednou se TARDIS zatřásla a všichni jsme spadli na zem.Smáli jsme se jako vždy "Tak kam jsi nás to zavedla? zeptal se Doktor a otevřel dveře "Řím. rok 2016?Ty mě nikdy nepřestaneš překvapovat!" V tom se Melody udiveně zeptala:"počkej ,když je 2016 a my jsme ve Coloseu proč tu nido není?"Najednou se TARDIS vypla.Úplně všechno se vyplo a my byli v TARDIS zamčeni.Doktor a Melody se snažili najít příčinu a neúspěšně.Po chvíli Melody luskla prsty a dveře se otevřely."To mě naučíš!" řekl Doktor a Melody se usmála.

//Rory//

Bylo jasné ,že tu nejsme náhodou.Coloseum které je normálně přeplněné lidma bylo prázdné.Nikdo tam nebyl.Doktor začal místo sonikovat a Melody vyběhla směrem ke ruinám Fóra Romána kde bylo také prázdno."Jak se chceš sakra dostat přes bezpečnostní systém?"Zeptal se pohybovačně Doktor."Že by čipem?" Řekla Melody a ukáyala na kartičku na ,které bylo napsáno:"Profeorka River Songová ,obor"Archeologie"
a k tomu tam byla její fotka. "Proč River Songová?" zeptala se překvapeně Amy."Protože v jejich jazyce není slovo pro Melody nebo Pond."Řekla Melody a Doktor na ní hleděl jak kdyby se proměnila v jednorožce "A-a -archeologie?!Pro--profesorka archeologie?!" Melody jen kývla "Máš snad něco proti tomu ,že nejjednoduší cesta k vám byla přes archeologii?"Dodala k tomu a Doktor už to vzdal  věděl ,že hádku s ženskou nevyhraje."Rory bež prosimtě s ní." Řekl Doktor a já jen kývl a rozběhl se za Melody.Ta dala do turniketu kartu,který pípl na souhlas a pustil nás dovnitř.Melody to tu začala skenovat a její tablet něco ohlásil a ona řekla:je tu jedna forma života teda kromě nás." v tu chvíli k nám přiletěli Doktor s Amy.Byly dost udýchaní a Doktor měl na rameni krvavý šrám.Melody k němu hned přiběhla a začala mu ránu ošetřovat."Co se ti stalo?"Zeptala se a zadlouho se jí dostala odpověď."Jsme  v nebezečí musíme vypadnout."Řekl Doktor ,ale už bylo pozdě."Master!"Vyjekla Melody a ukázala prstem k jedné z rozvalin.Stál tam muž .Ani já ani Amy jsme neměli nejmenší tušení co se děje ,ale ti dva ano.Najednou na ná Doktor namířil šroubovákem a já s Amy jsme se objevily v TARDIS.Snaha dostat se ven byla marná.

//Melody//

No do Daleka.Je to vážně on jak to přežil?"Ahoj ,přátelé!" řekl Master a Doktor po něm vystřelil pistolí. Minul."Ah Doktore s tebou jsou jen problémy..."Řekl a namířil na Doktora takovým zvláštním přístrojem a on se vypařil.Zbyl po něm pouze motýlek. Rozklepala jsem se , motýlek zvedla a propadla hysterickému pláči.Najednou jsem upadla do bezvědomí a vzbudila se v cele.Motýlek byl pořád obmotaný kolem ruky.Nejhorší na tom je ,že teď to není sen,ale krutá realita.Zanedlouho přišel Master"Co po mě chceš?!"Vykřikla jsem na něj "No.. musíme zachránit rasu."Odpověděl a já dostala šanci použít mou halucinogenní rtěnku.S nechutí jsem ho políbila .Zabralo to .Zatím co on prožíval intimní chvilku se stěnou cely já ho odpálila bazukou.To už doufám nepřežil.Přišla jsem do TARDIS a odemkla jsem.Na schodech seděli moji rodiče "No konečně!"Vykřikli ,ale potom se zarazili a mamka se zeptala:"Kde je Doktor?"V tu chvíli jsem se opět ještě víc rozplakala a rodiče se mě snažili neúspěšně ukonejšit.Ztěžka jsem vstala a nastavila souřadnice k nám domů.Většinu dnes jsem hodila po TARDIS a vybavovala si vzpomínky. Potom se na monitoru ukázala zpráva od TARDIS:"Jdi do jeho ložnice ,máš tam dárek co ti už nestihl dát."Tak jsem jen kývla a v mých černých šatech jsem tam šla.Na jeho posteli ležela krabička s nápisem :"Pro mojí River <3."V krabičce byl sonický šroubovák. Škoda že už mu nebudu moci  nikdy poděkovat.Zavolala mě máma at si jdu vybalit věci do pokoje.Přišla jsem tam s velkou krabicí ,kde byly fotky se mnou a Doktorem nebo pouze symbolické předměty, takže i jeho motýlek.Začala jsem lepit fotky na stěnu a po tvářích se mi kutálely slzy.Nejedla jsem.Nemluvila jsem.Nespala jsem.Už nikdy se nedozvím jak by vypadali naše děti nebo svatba.Co když za jeho smrt můžu já?

Tákže tu máte tu kapitolku se menšími úpravami ,protože se mi to smazalo -_-.Jinak doufám že se líbila a nebojte nějak tam Doktora vecpu zpátky :))) tak zatím čůůůs