Druhý šuplík
Když se Dean probudil, všechno si pamatoval. Pití, telefonát bratrovi i zmatená noční vyznání... Čeho? Lásky? Jakmile se pohnul, hlavou mu projel střep. Hlasitě zasténal dřív, než si uvědomil, že by tím mohl vzbudit svou společnost. Letmým pohledem na druhou část gauče zjistil, že je sám. Před záchvatem paniky ho uchránily zvuky linoucí se z koupelny. V pořádku, Cas je v koupelně. Všechno je v pořádku.
Dean vyhledal příjemnější polohu a rozhodl se hýbat co nejméně. Cas mu určitě donese vodu, když ho požádá, ne? Pokojem se rozezněl jeho vyzváněcí tón. Nesnášel klasický rock, rozhodl se. Už nikdy nechce slyšet žádnou hudbu.
"Ano?" zaskuhral do telefonu.
"Pane Winchestere, jste v pořádku?" ptá se vysoký, ano, příliš vysoký hlas jeho sekretářky.
"Ano, já, tedy ne, není mi moc dobře, dnes nedorazím," opakuje to, co psal do esemesky. Asi nakonec nebyla tak srozumitelná, jak doufal. Když zavěsí, začne přemýšlet, jestli to byl dobrý nápad. Zůstat celý den doma s Casem taky nemusí být zrovna nejchytřejší. Jakoby ho myšlenky na něj přivolaly, objeví se Castiel ve dveřích z koupelny.
"Zůstáváš doma?" zeptá se Deana neutrálním tónem. Nebo se o to alespoň pokouší.
"Jo," odpoví Dean ledabyle. A je to tu, myslí si, den předstírané pohody. Možná měl jít do práce.
Před jeho obličejem se objeví sklenice vody.
"Potřebuješ?" ptá se Castiel.
"Čteš mi myšlenky," možná to nebude muset předstírat.
"Mohl bych udělat snídani," navrhuje Castiel.
"Za chvíli se seberu a..." Ať chce Dean říct cokoli, host ho přeruší.
"Prosím, děláš ji každý den, dneska ti to můžu oplatit. Tak jako tak to bude z tvého jídla," pokrčí Castiel rameny a Dean souhlasí.
"Co se podívat na nějaký film?" navrhuje Dean, zatímco Cas smaží vajíčka a slaninu. Vůně jídla přemůže Deanovu nevolnost. Naposled mu vařila máma na Vánoce, ale tohle je jiné. Tady v tomhle bytě mu nevařil ještě nikdy nikdo.
"Jasně," souhlasí Castiel.
"Máš chuť na něco specifického?" ptá se dál Dean. Už se posadil a na klín si přitáhl notebook. Ať si řekne Cas cokoli, může to koupit online a pustit.
"Co takhle Sherlocka Holmese?" navrhne Castiel. "Toho starého jsem měl jako kluk rád a všiml jsem si, že je teď nějaký nový."
"Jo, to je," Dean ho začne vyhledávat. "Je to celkem sranda, jen co to najdu."
"Je vedle toho s bílým obalem," řekne Castiel. Dean se zarazí a slyší, že Cas za ním upustil něco na zem. Bílý obal? Dean se uchechtne. Jasně.
S námahou se zvedne a jde k televiznímu stolku. Když otevře první šuplík, není těžké najít bílý obal a vedle něj opravdu Sherlocka Holmese.
"Deane, já, omlouvám se," ozve se blíž za ním. Dean to ignoruje, vytáhne film a dá ho do přehrávače. Tak šmejdil, no a co?
"Koukal si i do druhého šuplíku?" zeptá se Castiela, aniž by se na něj otočil. Možná odhalil kořen včerejšího problému.
"Jo," Cas si odkašle, aby pročistil hrdlo. Dean to nevydrží a otočí se. Jeho host má úplně rudý obličej a Deanovi to přijde vtipné. Je to dospělý muž, starší než on a stydí se mluvit o pornu. Dean si to zaškatulkuje jako roztomilé.
"Sedni si," řekne a bradou kývne k sedačce. Jejich snídaně leží na stole, stejně tak čaj. Všechno voní a vypadá moc dobře. Castiel Deana poslechne a sedne si.
"Proto tě napadla ta hloupost?" zeptá se Dean bez okolků.
"Co?" Castiel vypadá překvapeně a zmateně.
"Protože jsem na chlapi, musím tě hned chtít přehnout?" ptá se ho Dean dál.
"Jsi gay?" Cas na něj vytřeští oči.
"Tys to...? Říkal jsi, že si koukal i do druhého..." Teď jsou zmatení oba.
Casův pohled střelí k šuplíku. "Nebyl otevřený tak dlouho, abych si všiml."
"Aha," Dean mlčí. Už neví, co víc by dodal. Je to tak trapné.
"Já taky..." Ozve se najednou Castiel.
"Prosím?" Říká mu to, co říká?
"Taky upřednostňuji..." začal Cas, ale v půlce věty se přeci jen odmlčel. "Muže," dodal vzápětí.
A to vše k ne úplně předstírané pohodě.
Dean se otočil a prudce vydechl. Dnešní den bude tak těžký!
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro