Sahātya

Nohy jako kůly
Dlouhé, hubené
Tělo vyzáblé
Ocas tenký
Jak sám ďábel jej měl
Oči prázdné
Přesto plné
Touhy, očekávání, beznaděje
Pochybností
Nikoho nechtěl
Přesto ano

Obklíčil mne
Ze všech stran
V temnotě zapomnění
Pod stínem lhostejnosti
Izolace jeho zbraň
Jeden stačí
Více už mnoho
Potřeba není nikdo
Chvost obmotá dlouhý
Jako provaz
Těžce překonatelný
Jako strach

A když člověk necítí
Usměje se
A s ním i on
Bez tlamy
Bez tváře
Pevně jej chytí
A drápy do něj zaryje
Nepustí
Ve stínu jej skryje
Sám stojí

...

Tato má dokonce název. Nemám tucha, co má ale kurva znamenat