~ Zpěv vran ~

Vzduch hustý, šedivý a těžký
Plicím čisté hlavy nevhodný
Zrakům něžným nepěkný

Jen křik, ten to přetnout dokázal
Znenadání se objevil
Znenadání ustal
Tím dusnem prosvištěl

Onen hlas už ale nezaslechl nikdo
Ztratil se
Utopil v pochmurném šeru

Skácel se
V agónii ukrutné
Vlastním očím nevěříce
Lid prostý

Kůže bledá, oči prázdné
Křeč ustala
Zoufalost si zahrává
Nepustí
Pevně uchopí
A udusí

Vraní řev
Již tak hustou šeď plnil
Vrzal
Černý oblak tělo skryl
Sluchy drásal

Duše obyčejná uši si skryla
Bránila je před tím skřekem
Rukama při tom mávala
Divoce, horoucně, slepě a hluše
Aby vrány, i s bolestí zaplašila

Co rykot pro mnohé
Pochmurný, nepříjemný, zbytečný
To zpěv pro jiné

Já stál a poslouchal
Tóny druhým skryté
Netřeba schopností
Jen upřímně chtít a toužit
Mysl otevřenou mít
Více pohledů skrývat
A nebýt zaslepen
Ohlušen
Vírou, která neexistovala

Kdo má oči bolestivě otevřené
Mezi ovce nezapadne
Píseň vraní však uslyší
Ve světle jiném

Ne hned tak líbezná
Nýbrž ani prázdná
Tak jak ta slavíkova
On jen pro krásu tu je
Vše kolem sebe napodobuje

Černé siluety příběhy líčí
Obrazy, vzpomínky, myšlenky
Smutek v jejich hlase prázdný
Otupělý
Nic neznamenající
Ne pro ostatní

Unést se nechávám
Tou skrytou melodií vran
Chytřejších než ostatní

Tělo ležet nechávám
Ať hnije
Pln uspokojení

A obdivuji
Každé pírko, každý stín
Schovaný
Chci ho najít
Porozumět
Pochopit