Od moře kráčely tři postavy, jednou z nich jsem byla i já. Ačkoliv jsme přemohli bandu únosců, naše pocity byli rozmanité. Já si spokojeně hopkala ve předu, neustále se kochaje svým prstýnkem na prsteníčku. Byl z ryzího zlata s pár modrými kamínky jako s ozdobou (zajímalo by mě, jestli ho koupil, nebo někde čmajznul, něco ve mně se přiklánělo k druhé možnosti).

Stalo se totiž nemožné a můj přítel mě při odchodu požádal o ruku. Přesněji řečeno, než se dozvěděl jednu velmi nemilou informaci. Fyloés si něco šuškal sám pro sebe a kopal do okolních šutříků, asi pět metrů za námi se táhnul s pláčem Freed.

"Tohle prostě nemůže být pravda."

Lamentoval mezi vzlyky. Soucitně jsme na něj koukali. Důvod jeho neradostných pocitů byla odměna za odvedenou práci. Ano, on to vážně byl balík, ale v místní měně, když se to přepočítalo na kulrence, tak jsme si za to mohli pořídit trošku lepší oběd. Hold rozdílnost našich měn byla znatelná. Můj zoufalý SNOUBENEC, mě už svým fňukáním mírně vytáčel a bylo mi ho i líto. Překonal svůj odpor ke šlechtě, jen abychom měli na nové vybavení.

"Ale no tak zlato, bylo to i hezké, můžeme to brát i jako dovolenou. Taky jsme se tady jaksi taksi zasnoubili."

Taky tomu můžeš říkat místo naši budoucí svatební cesty. Je to tady levné, takže by nám to nemuselo zruinovat rozpočet. Taky tady za normálních okolností nebudou žádní ozbrojenci.

Nutno dodat, že po tom, co nebyli schopni najít princeznu, je král vypakoval hodně rychle, nehledě na hrozbu války. Budoucnost nám ukáže, jak se imbecil na trůnu zachová. Tím, že jim král odepřel jakékoli dodávky magických krystalů si u nás udělal dost velké oko, a tak jsme mu slíbili, že s naší případnou pomocí proti bezmozkovi s přezdívkou král může kdykoli počítat. Rádce, co se až moc sral do králových záležitostí, letěl tak rychle, že si ani nestačil zabalit kufr.

Jen jedna věc mě mrzí, nestihla jsem se setkat se svojí kamarádkou Katurisou. Na druhou stranu jsem ráda, že se konečně potkala s Freedem, sice jen na malou dobu. Až se vrátíme, pokusím ji kontaktovat a někde se sejít. Původně jsem sice souhlasila, že je dobré, aby zůstala v hlavním městě, ale čím dál tím víc si myslím, že by odtamtud měla zmizet, můj šestý smysl mi totiž napovídá, že se chystá něco nebezpečného.