~před školou~ 

An: C-Carlo si to ty?

Carla: Ano...*obějme mě*

An: Co tady děláš?

Carla: Chtěl jsem tě vidět.

An: Je tu i Shin?

Carla: Ne, ale to je pro mě dobrý.

An: Co tím myslíš?

Carla: Už dlouho ti chci říct že... Jsem se do tebe zamiloval...*řekne a políbí mě*

An: Carlo ale já jsem se zamilovala do Shina... A on do mě

Carla: Ale...já.

An: Promiň. *obejdou ho*

Carla: *zesmutní* Všecky jdete jenom po něm... Co na něm je?!

An: To nevím, ale on je po dlouhý době komu věřím...

Carla: A mně nevěříš?!*naštvaně se otočí*Kdo se o tebe tehdy staral... Kdo ti pomáhal?! On si tě ani nevšímal, a ty se do něho zamiluješ! Jsi úplně stejná jako ty ostatní!

An: Carlo to ty ale to byla jen půlka mého pobytu.

Carla: Víš co, nech si to!

An: Co to s tebou je!?

Carla: To že jsem byl zaslepený... ty se zamiluješ do Shina, který se ti vysmíval, ale já, co jsem ti vždy pomáhal jsem ti u prdele!... Jsi úplně stejná jako ony!... *ukáže na školské štětky*

An: Nech toho už takhle to mám těžký!

Carla: Tak za mnou nelez, když tě
podvede...*s chladným hlasem odchází*

An: *odstrčím ho*

Carla: Co to děláš!? *otočí se na mě*

An: *podívám se na břicho jak mi teče krev*

Shin: *přiběhne ke mě* Co se děje? 

An: *vykašlu krev*

Shin: An! Zavolej záchranku! *nakáže Carlovi*

Carla: *zavolá záchranku*

-přijede a vezme mě-

Shin: *sedne si ke mě* Co se jí stalo?

Záchranář: Dýka jej trefila do brucha.

Shin: A bude v pořádku?

Záchranář: Uvidíme.

Carla: *čeká venku*

Shin: *stoupne si výjde ven* Calro!

Carla: Co chceš?

Shin: Co chci! *příjde k němu* Kvůli
tobě má An v břiše dýku ti debile!

Carla: Já se neuhnul! 

Shin: Ale ona se obětovala kvůli tobě,
a ty si na ní naštvaní!?

Carla: To nepochopíš, je to složití!

Shin: Jasně pan dokonalí ví všechno!

Carla: Alespoň toho vím víc než ty! 

Shin: Ale jak se chovat k lidem co ti
zachrání život nevíš!

Carla: Možná ne, ale já alespoň nepřebírám!

Shin: O čem to mluvíš?

Carla: Odmítla mě, kvůli tobě!

Shin: Ale musíš pochopit, že miluje mně a ne tebe.

Carla: Možná to pochopím časem, ale bude to trvat dlouho!

Shin: Ale jednou najdeš někoho, kdo ta bude milovat, a budeš se o toho člověka bát tak jako já o An!

Carla: Nikdo mě nenajde a já taky ne

Shin: Možná ne teď , ale potom určitě.

Carla: To nemůžeš vědět.

Shin: Ale musíš tomu věřit.

Carla: Nikomu nemusím věřit.

Záchranář 2: Musíme jed slečna má vnitřní krvácení a potřebuje operaci!

Shin: To musíš vědět jen ty sám...*nastoupí do sanitky, a ta odjede* Budeš v pořádku...*chytí mě jemně za ruku*

-Po operaci v pokoji-

An: *probudím se a vidím Shina jak mě drží za ruku a spí* Shine stávej. *pošeptám a zučnu pomalu hýbat s rukou* 

Shin: *pobere se o podívá se mi do očí* An? *řekne a skápne mu slza* Jsem tak rád že jsi naživu. *Vášnivě mě políbí*

An: *do polibku se zapojím* C-Co se stalo? 

Shin: Zachránila jsi Carlu... Ale museli tě operovat kvůli vnitřnímu krvácení. *řekne smutně*

An: Aha, a proč si tak smutní? 

Shin: Bál jsem se o tebe, doktoři ti nedávali velkou naději na přežití.

An: Shine neboj mám tuhý kořínek. *zasměju se*

Shin: To vidím a jsem za to rád. Miluju tě a nechci tě ztratit.

An: Shine taky tě miluju a udělala bych pro tebe všechno. Pojd si ke mě lehnout *posunu se * 

Shin: *lehne si za mnou* dobrou An, miluju tě. *řekne a znova usne*

An: přitulím se k němu a taky usnu*

~o 2 týdny později před sídlem~

An: *naložím si poslední kufr*

Shin: Proč odcházíš?...*řekne smutně*

An: Musím už takhle jsem vás od sebe
odtrhla... Nechci aby jste spolu nemluvili.

Shin: Ale to se časem zlepší... Prosím, neopouštěj mě... Teď když jsme si konečně vyznali lásku, nemůžu ta ztratit.

An: Shine furt tě budu milovat. *přídu  k němu* není to navždy ještě se uvidíme, ale nevím kdy.

Shin: Ale do toho setkání se zblázním.

An: Ty si ale blázínek slibuji že ti budu posílat dopisy.

Shin: A co když zapomeneš? Já nebudu spát, stále budu na tebe myslet... Všade ta budu vidět, a budu
litovat toho, že jsem tě nechal jít...

An: Nech toho a dej mě tu mikinu.

Shin: *dá mi ji, a dá mi vášniví polibek*

An: *do polibku se zapojím* Neboj nezapomenu a kdyby nepřišel tak za to nebudu moct já ale pošta. A tohle je pro tebe. *vytáhnu fotku kde jsme mi dva na prvním rande*

Shin: Na to nikdy nezapomenu... *vezme si jí* miluju tě, a navždy budu.

An: I já tebe miluju Shine, ale už musím. *vezmu si na sebe tu mikinu*

Shin: Budeš mi chybět.

An: Já vím i ty mě. *nasednu do auta*

Shin: *spadne mu slza*

An: nebreč, zase se uvidíme.

Shin: Ale to je ještě daleko...*řekne a zkusí se usmát*

An: Miluju tě. *řeknu a auto se rozjede*

Shin: *mává mi*

An: *mávám mu na zpět*

Tak jo toto je z minulosti, a jsem ráda ze je to minulost. Snad se vám tato kapitola líbila.