kap.13-zotavuj se dobře
Z pohledu Šedé
Ležel tam Dubový. Na zemi bez chlupů na zadní noze. Chytili jsme Dubového. Nesli jsme ho do tábora. ,,Dubový." Řekl můj táta. Už přestali hledat. Dali jsme ho Tečce. ,,Probral se !" Řekla Tečka pochvíli. Nechala jsem ostatní ať jdou za ním. Já si lehla na vyhřátou zem. Všichni byli vlezení do doupěte Tečky. Táta je svolal ven. Já se rychle zvedla. Někdo na mě bezohledně šlápnul. Dubový též vyšel přesto že nemohl. Vyhýbala jsem se nejen pohledem i svím tělem. Nakonec si vedle mě sednul. Proč si ke mě sedá ? Ptala jsem se sama sebe. Chtěl se o mě opřít. Co si jako myslí ?! Já jsem nějaká nepotřebná kočka ?! Říkala jsem si v duchu. Opřel se o mě. Nedívala jsem se na něj. Tátu jsem ani nevnímala. Byl večer. Vzala jsem si jídlo. Šla jsem si lehnout. ,,Musím ti něco říct , ale musíš jít se mnou." Řekl mi Dubový. Šla jsem s ním. Sedli jsme do keře. ,,Musím ti říct důležitou věc. Já tě miluji." Řekl rostřeseným hlasem. ,,Já tebe taky." Řekla jsem po pravdě. ,,Ale moji rodiče mi chcou vybrat kočku. Budeme se scházet po tají." Rozhodl. ,,Dobře Dubový." Řekla jsem a dotkli jsme se čenichy. Jdeme do tábora.
Ahoj moc často nepíšu pod kapitolu info ,ale já musela. To video před tímhle je o Modré srsti a Dubovém srdci. Mám ten překlad jmen ze své hlavy tak si prosím nestežujte. Tak zase jsem se zakecala. Ta píseň je nádherná. A myslím že se sem hodím.
Vaše rozepsaná Fena.
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro