kap.4- další ?
Z pohledu Šedé
Ráno jsem se rozhodla že půjdu s Požárem zase na lov. Šli jsme na Zlatou louku. Tentokrát náš cíl byli hraboši. Měli jsme stejnou taktiku. Vyplašila sem hraboše a oni utíkali do Požárovích spárů. Tentokrát jich bylo deset. Dal mi jich 5. Došli jsme do tábora a položili kořist. Šli jsme na hlídku. Vyšli jsme na "Rozhlednu". Tam nás překvapili dva kocouři. ,,Uhněte. Hledáme nové území." Zasyčel jeden z kocourů. Byl tam můj otec a Rudoch. ,,Tak vy neuhnete. Tak uhnete takhle." Zasyčel Rudoch a vrhnul se na mě. Kousla sem ho do ramena a on zavřeštil. Najednou tam doběhl mourovatý kocour. Zasekl své drápy do Rudochovích zad. Rudoch se svalil a jeho tělo se koulelo na stranu s kama přišel mourek. Můj otec sklopil ocas a utíkal. ,,Děkujeme .... Jak se jmenuješ ?" Zeptala sem se po chvíli. ,,Jestřáb." Představil se mourek který měl drápy jako jestřáb. ,,Chceš jít s námi ?" Zeptala jsem se a hleděla do Jestřábových ledově modrých očí. ,,Jasně." Odpověděl a usmál se. Slézali jsme po skála. Po pěšince jsme se vraceli do tábora. Tam na nás čekal Zjizvený. ,,Co se stalo ? A kdo je tohle ?" Zeptal se Zjizvený. ,,Přepadl nás Krvavý klan. Zachránil nás on Jestřáb." Vysvětlila jsem. ,,Jestřábe chceš zůstat s námi ?" Zeptal se Zjizvený. ,,Ano chci." Odpověděl Jestřáb. ,,Vítej mezi námi Jestřábe." Přivítal Jestřába Zjizvený. Jestřáb se usmál. ,,Dnes chci zase poděkovat Požárovi a Šedé. Zase ulovili jídlo pro všechny." Já a Požár jsme sklonili hlavy jako poděkování. Všichni si vzali hraboše. Vzala jsem si ho ke Zjizvenému a tam si ji taky snědla.
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro